POL112 Zápisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Tomu odpovídaly základy této ideologie – rasistická doktrína, která umísťovala vlastní lid (Němce, Árijce) na nejvyšší stupeň rasové hierarchie, sociálně-darwinisticky odůvodněný rasový boj jako historická skutečnost a princip výběru, propagace „lidového společenství („Volksgemeinschaft“) na základě rasové jednoty, „vůdcovský princip“ jako dominující vzor politické organizace a úsilí po „dobytí životního prostoru“ a nadvládu v Evropě“.
Vznik a vývoj
Fašismus se vyvinul ve 20. století mezi válkami
Vznikl jako revolta proti moderně, osvíceneckým hodnotám
Formace hlavně v Německu (nacismus) a Itálii
Itálie
1919 – vznik Fašistické strany
1922 – její předseda, Benito Mussolini
1926 – monopartijní fašistický stát
Německo
1919 – založena NSDAP
1933 – Hitler kancléřem
1934 – Německo nacistickou diktaturou
V dalších částech Evropy a světa také vznikaly fašistické režimy
Japonsko, Argentina, Polsko, Maďarsko
Důvody:
1) Demokracie byla nová a nestihla nahradit staré autokratické hodnoty
Demokratické vlády se tváří v tvář krizi zdály slabé a vyhlídka na stabilní vládu pevné ruky byla lákavá.
2) Industrializace narušila evropskou společnost
Ohrožení zejména nižší střední třídu (drobní podnikatelé a obchodníci, rolníci a řemeslníci)
Ta byla svírána stále silnějšími velkopodnikateli na jedné straně a sílící mocí organizovaných pracujících na druhé straně
3) Meziválečné období by silně poznamenáno revolucí v Rusku
Obavy majetných tříd ze šíření sociální revoluce
podpora antimarxovskému fašismu podnikatelskými kruhy
4) Světová hospodářská krize ve třicátých letech
Poslední rána už tak křehkým demokraciím
Hospodářské neúspěchy a rostoucí nezaměstnanost dávaly šanci demagogům a extremistům
5) 1WW neodstranila mezinárodní konflikty a rivality
Zanechala za sebou trpké dědictví frustrovaného nacionalismu a revanšismu
Zklamání Německa a Itálie Pařížským mírovým systémem
Fašistické režimy dokázala porazit až válka, kterou samy rozpoutaly
Ideové prameny
G. Sorel
Revoluční syndikalismus nacionalistický syndikalismus fašismus
Zavržení materialismu a osvícenského racionalismu
F. Nietzsche
Iracionalismus idea nadčlověka
Voluntarismus
G. Gentile
„Vše pro stát, nic proti státu, nic mimo stát“ pojem totálního státu
S. M. Lipset
Extremismus středu podpora revoluce pochází ze střední vrstvy
H. Bergson
Filosofie života/vitalismus
Odmítnutí scientismu/pozitivismus
V. Pareto, G. Mosca, R. Michels – teorie elit
M. Barrès, Ch. Maurras – integrální nacionalismus
Umění: futurismus
F. T. Marinetti
U. Boccioni
Rozchod s dosavadním uměním
Charakteristika
Spíše politické hnutí než ideologie
Fašismus je
Antiracionalistický
Antiliberalistický
Antikapitalistický
Antiburžoazní
Antimarxistický