POL112 Zápisky

Carl Schmitt

• „Korunní právník 3. říše“, „pasák moci“ nebo „nejmladší klasik politiky“?

• Ambice „vésti vůdce“

  • Podobně jako Martin Heidegger, leč Hitler dával přednost praxi před politickou teorií

• Fáze myšlení:

  • 1) Kritika státoprávního pozitivismu (Kelsen)

    • Zaměňování moci a práva (odkud se bere?) autoritativní rozhodnutí státu

  • 2) Teorie decizionismu/suverenity – Decize (rozhodnutí) > diskuse, zejména jde-li o bytí a nebytí národa diktatura

    • Komisaře

      • Dočasná suspenze práva

    • Suverénní

      • Ústavodárně stanovená
        „Suverénní je ten, kdo rozhoduje o výjimečném stavu“

    • Kritika anarchismu, socialismu, liberalismu

    • Buržoazie jako „diskutující třída“ bez konečné decize => tradiční kritika parlamentarismu

    • Národní mýtus > generální stávka, proletariát…

  • Pojem politična

    • Pojem politična/politického (das Politische)

      • Existuje v každé oblasti konání

      • Kritériem je rozlišení přítele a nepřítele

        • Veřejný (hostis), nikoliv osobní (inimicus)

        • V politice ve formě možnosti fyzického zničení

        • Politično nelze odstranit (liberální idea), je pluriversální

        • Navázání na Hobbese a jeho negativní antropologii

    • Dějiny neutralizace/odpolitizování a depolitizace

  • 3) Konkrétní myšlení řádu a utváření

    • Přidal se k „masové víře národního socialismu (Německá právní věda v boji proti židovskému duchu)

    • Decize jako výron již existujícího řádu (státu/vůdce)
      1936 denuncován, ztráta politických i akademických úřadů

  • 4) Teorie velmocenského prostoru

    • Nepřítel (viz) se mění ve zločince a přestává pro něj platit rovnost suverénů (ač nepřátel)

  • 5) Teorie partyzána – reakce na koloniální útlak

Fašismus a stát

• Itálie – stát všemocný, uctívání státu

• Německo – neuctívali stát, je to pouze prostředek k dosažení cíle

  • Stát = „loď“

  • Síla nevychází ze státu ale z RASY

• Etatismus

• Totalitarismus

• Korporativismus

Totalitarismus

• Systém do všeho zasahujícího politické vládnutí

• Většinou navozovaný soustavnou ideologickou manipulací, neskrývaným terorem a brutalitou.

• Od diktatury se liší tím, že zpolitizováním všech stránek sociální a osobní existence usiluje o totální moc.

• Totální likvidace občanské společnosti

• Zrušení soukromého

• Extrémní kolektivismus fašistického režimu

  • Snaha vytvořit plně loajálního a absolutně poslušného člověka

  • Dobro kolektivu, národa či rasy je nadřazeno zájmům jedince