POL112 Zápisky

Důležitá je jedna z tezí, že národy nevytváří nacionalismus, ale je to naopak: nacionalismus vytváří národy (myšlenkový konstrukt části elit, které pocházejí z nějakého jazykově kulturního prostředí; berou ho jako politický program a podle něj národ rámují)

Někteří redukují nacionalismus na pouhou doktrínu nebo ideologii, jiní považují nacionalismus za mnohem širší, sociálně-historický jev; někteří tvrdí, že nacionalismus je zcestnou reakcí na modernizaci

Nacionalismus se podle některých opírá na nějakou formu etno-kulturní identity, na moment v historii, ke kterému se má národ vrátit

Nacionalismus je taková doktrína, která staví hodnoty a zájmy nějaké kulturně partikulární skupiny (národa), nad hodnoty a zájmy všech ostatních skupin (věkových, regionálních, …); nadřazenost těchto hodnot a zájmů chce stvrdit a garantovat ustavením vlastního státu

Zájmy mas v průmyslové společnosti musely být sjednoceny nějakou myšlenkou, musely být přenášeny standardizovanou formou (jazykem)

• Přináší nacionalismus, který vytváří a rámuje národy

Ve středověku národ nehrál prakticky žádnou roli, vznik moderního národa není podmíněn obrozením nebo rozvojem tradic z minulosti (často neměly národní charakter); často v 18. a 19. století se rušily tradiční vzorce

• Národ je společenstvím představy

• Příslušníci národa se naozdíl od členů klanů nebo rodin neznají, ale i tak si sam sebe představují jako společenství

• Pojetí lidského kolektivu jako národa je umožněno třemi základními faktory: utváří se standartizované jazyky (končí privilegium jednoho psaného jazyka, který měl přístup k nějaké ontologické pravdě – latiny, arabštiny, konfuciánské čínštiny), rozkládá se nečasovost předmoderního industriálního období, rozkládá se organizace společnosti kolem monarchů – byli pojímani jako osoby zvláštního druhu, vládnoucí z božího pověření

• Národ je ve chvíli, kdy se rozpadají staré struktury, pojímán jako entita s dávnými kořeny, aby národní ideje ospravedlnili a posílili

• Pak reagují nadnárodní a imperiální mocnosti na nacionalismus

Rozdíl mezi etnickou a národní skupinou; rozdíl mezi entitami v inenzitě vědomí si sounáležitosti – etnická kategorie – uvědomují si sounáležitost málo, nepolitizují ji; komunity se uvědomují sounáležitost víc, vědomí kolektivní paměti, vědomí vlasti a společné kultury, mají pro sebe nějaké jméno (malé národy v 19. století – nevládnoucí národy – nemá úplnou třídní strukturu (velký národ má), příslušníci velkého národa mají rovná práva, velký národ žije na území, které mělo institucionalizovanou vntřní správu, velký národ měl kodifikovaný jazykový standart, kterému se učil, měl soubory vyšší kultury, které byly považovány za specificky národní, znal dějiny a chápal je jako národní)