Úvod do filozofie - příprava k testu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Úvod do filozofie
Co je to filozofie?
Filozofie začíná otázkami, které vyvstávají, když důvěrně známý každodenní svět náhle ztratí svou samozřejmost a stane se problémem
Vše se stává nejistým
Všichni jsme filozofovali nad otázkami:
Co je po smrti?
Co je vzdělanost?
Co je spravedlnost?
Co je smyslem života?
Jsem odpovědný za to, co dělám, nebo tak musím jednat?
Původ jména
filein – milovat
sofia – zručnost, obratnost, vědění, poznání zahrnující umění žít
filozofie – láska k moudrosti, která je připodobňovaná jako láska k pravdě, dobru a kráse
prvně toto slovo použil Pýthagorás (580-500 př.n.l.), později Hérakleitos (540-480 př.n.l.) a následně Sókratés (470-399 př.n.l.), který definoval filosofii tak, jak ji známe dodnes
Zkušenost, údiv a pochybování
východiskem filozofování je zkušenost, kde se nepředpokládá vědecký způsob zkušenosti
filozofie vychází z předvědeckého, každodenního způsobu zkušenosti, ve kterém je svět odhalen pro naše poznání a jednání
přirozený, každodenní jazyk vs. vědecký jazyk
odkrýváme svět pomocí běžného jazyka
filozofické tázání začíná ve chvíli, kdy svět ztrácí svou samozřejmost = údiv, pochybnost
lidé se divili záhadným přírodním a niterným jevům, jež jim ukazovala zkušenost
ten, kdo pochybuje a diví se, má vědomí své vlastní nevědomosti - > proto filozofujeme
Filozofické disciplíny
Teoretická filozofie
Ontologie
Gnoseologie
Logika
Filozofie vědy
Filozofie jazyka
Praktická filozofie
Etika
Estetika
Hraniční disciplíny filozofie
Filozofická antropologie
Filozofie dějin
Filozofie náboženství
Filozofie práva
Filozofie výchovy
Politická filozofie
Ontologie
Nauka o bytí
Každá věc, která existuje je jsoucnem
Co umožňuje, že věci jsou – tím umožňujícím existenci je bytí
Bytí je základem i příčinou všech jsoucen, někdo za bytím vidí Boha, jiný ideu nebo základní pralátku
Bytí se projevuje v jsoucnech a tato jsoucna se nám nějak jeví
Bytí je však pro nás nepřístupné, skrývá se za jevy
Bytí je nepředstavitelné, nepopsatelné a nemá tvar
Součástí ontologie je metafyzika (nezabývá se přírodními jevy)
Gnozeologie = epistemologie = noetika
Teorie poznání, teorie pravdy
Kdy je poznání možné?
Jak jsou věci poznatelné?
Jaký je vztah poznání k realitě?
V poznávacím procesu rozlišujeme subjekt – to co je nositelem poznání a objekt – to co je poznáváno
Jsou možné dva základní způsoby poznání:
Smyslové poznání – jevy vnímáme prostřednictvím smyslů.
Rozumové poznání - pracuje s abstraktními vědeckými pojmy
Logika
věda, která hledá správné cesty k získání správných závěrů
studuje způsoby a zákonitosti vyplývání
později se výrazně rozvinula v matematice
Etika
filozofická disciplína, která se zabývá morálkou
zkoumá morálku jako správné jednání a snaží se určit jeho normy
zkoumá hodnoty a principy, které usměrňují lidské jednání v situacích, kdy si člověk může vybrat