Úvod do filozofie - příprava k testu

Filozofická antropologie

• zabývá se zejména člověkem jako celkem, jeho základní charakteristikou a postavením ve světě a společnosti

• zahrnuje lidskou kulturu, vztahy s ostatními lidmi, s přírodou a s životním prostředím.

Systém věd

Filozofie vs. věda

• předmětem vědy je určitá dílčí oblast zkušenostní skutečnosti, který je zkoumán určitou metodou

• reálné vědy

  • přírodní vědy ( fyzika, chemie,… )

  • kulturní vědy

    • duchovní ( historické, náboženské, jazykové,… )

    • sociální a ekonomické vědy ( ekonomie, politologie )

• formální vědy ( logika, matematika )

Filozofie vs. náboženství

• Filozofie i náboženství nahlíží na svět skrze lidský rozum, ale:

  • V náboženství má člověk jistotu v >> Základu a Smyslu << (v Bohu, absolutnu, energii, Vesmíru, Špagetové příšeře), který nezávisí na člověku – stal se sám od sebe

    • máme i vědecký charakter náboženství – od fyziky, historii i lingvistiku

  • Filozofie nemá pevný bod – jistotu v něco, co by vzniklo bez člověka – vše stojí na člověku, který interpretuje vše na základě rozumu

Předsokratovská filozofie

Jónští filozofové

• tázali se na poslední důvod neboli princip (arché) všech věcí – bytí, které je základem všech jevů

• Thálés z Milétu ( 625 – 545 př. n. l. ) – voda

• Anaximénes z Milétu ( 585 – 526 př. n. l. ) – vzduch

• Hérakleitos z Efesu ( 540 – 480 př. n. l. ) – obraz ohně ( odkud pochází rozdílnost, protikladnost, neustálá proměna ) – arché je tedy princip proměny, nestálosti

Elejská škola

• založil ji Parmenidés z Eleje ( 540 – 480 př. n. l. ) – kritika Hérakleita (nemůžu být i nebýt), smyslové poznání (zkušenost) je subjektivní, existuje jen to, co je – bytí, jsoucno

• Zenón z Eleje ( 490 – 430 př. n. l. ) – navázal na svého učitele Parmenida o paradoxech protikladů

  • přijetí protikladu nějakého jsoucna vede k neřešitelnému rozporu

  • zakladatel dialektiky – umění vedení argumentace

  • pohyb je jen iluze:

• Aporie - Závod Achilla se želvou

  • Achillés stojí v bodě A a želva před ním v bodě B. Achillés je rychlejší, ale když doběhne do bodu B, je želva již v bodě C. Když je Achilles v bodě C, je želva už v bodě D. Vzdálenosti mezi body se neustále snižují, ale podle Zénóna Achilles želvu nikdy nedohoní.

Předchůdci atomistů

• Empedoklés z Akragantu ( 490 – 430 př. n. l. ) (skočil do Etny, aby odešel mezi bohy)

  • návrat k pralátce arché - to jsou živly ohně, vzduchu, země a vody

  • hnací síla všech věcí jsou dvě prasíly

    • láska

    • svár

  • věci se skládají z těchto prvků a jejich dělením také zanikají

    • když hoří dřevo, které je složeno ze země a vody, slučuje se s ohněm a vzduchem

• Anaxagóras z Klazomén ( 500 – 430 př. n. l. )

  • všechny věci se skládají ze semen (spermat - zárodků věcí), které se mohou nekonečně dělit

  • všechna semena uspořádává abstraktní nekonečný, rozumový princip >>nús<< ( duch, mysl )

• snažil se nalézt i mechanické příčiny fungování světa, popisuje např. Slunce jako žhnoucí kamennou masu - tyto názory pak byly důvodem jeho obžaloby pro bezbožnost

Atomisté

• Leukippos z Milétu ( 500 – 440 př. n. l. )

  • Zákon kauzality

    • >> ani jedna věc nevzniká bez příčiny, ale vše vzniká z nějakého důvodu nebo nutnosti <<

• Démokritos z Abdér ( 460 – 370 př. n. l. )

  • všechno jsoucí se dělí na plné a prázdné

    • plné jsou atomy, které se nekonečněkrát dělí

    • prázdný je prostor

  • vlastnosti věcí

    • primární - tíhu, hustotu, tvrdost

    • sekundární, které jim přisuzujeme my sami - barva, teplota, vůně, chuť