Geologie - přednášky

Horotvorná činnost

• Posouvání africké desky k severu – další fáze alpínského vrásnění (Pyreneje, Alpy, Karpaty)

Organický život

• Mesozoikum/terciér (65 Ma) – vymření posledních amonitů, většiny belemnitů, části mlžů, dinosaurů a mořských plazů

• Podstatné změny v plžích, ježovkách a korálech

• Po krizi organického světa rozvoj dírkovců, krabů, ježovek, mechovek, plžů a mlžů

• Moře: velcí žraloci, mořští savci (kytovci)

• Souš: savci, ptáci a hmyz, specializace plazů (hadi)

• Zástupci čeledi Hominidae

• Rozvoj krytosemenných rostlin, travin (šíření na úkor lesů)

• Opadavé formy listnatých stromů (bříza, habr, javor, jilm)

Krize organického světa

• Hranice mesozoikum/terciér – iridiová vrstva

• Tmavá, několik cm mocná vrstva obohacená Ir a dalšími kovy

• Zrna křemene a živců – stopy šokové metamorfózy, koncentrace uhelného popela (lesní požáry)

• Střední Amerika: z daného období sedimenty se stopami tsunami

Interpretace: dopad velkého kosmického tělesa

Nejednoznačné:

vulkanická činnost??

Úpadek organismů již během svrchní křídy

Tektonická aktivita v ČM

• Celkové vyklenutí, vznik zlomů a příkopových propadlin (podkrušnohorský prolom)

• Oživení vulkanické činnosti v západní části ČM

• Předpolí Vnějších flyšových Karpat – klesající karpatská předhlubeň

• Průnik moře z karpatské předhlubně na Moravu a do východních Čech

Rozšíření třetihorních sedimentů v Českém masivu:

• Podkrušnohorské pánve (chebská, sokolovská, mostecká, žitavská)

• Českobudějovická a třeboňská pánev (část)

• Výplň karpatské předhlubně a vídeňské pánve

• Izolované zbytky v západních, středních a východních Čechách

• Podloží flyšových Karpat

Třetihorní sedimenty:

• Český masiv:

• jíly, jílovce (hnědouhelné sloje), písky, štěrky (polohy železitých pískovců), křemence, slepence

• Západní Karpaty

• Flyšová sedimentace (jíly, jílovce, pískovce, slepence, polohy vápenců)

• Vápnité jíly a jílovce, řasové a mechovkové vápence, písky, pískovce

Terciérní vulkanismus

• Alpínské vrásnění – vulkanická činnost na nově založených zlomech

• Hlavní vulkanická centra: severozápadní Čechy (České středohoří, Doupovské hory), labská linie (pod sedimenty české křídové pánve)

• Menší centra: celá severní část ČM (Bavorsko – Lužice – Slezsko)

• Začátek – svrchní křída, maximum – terciér, dozvuky – kvartér

• Alkalický charakter vulkanismu

• Převaha bazických a neutrálních hornin (olivinické bazalty, fonolity, trachyty)

Závěrečná fáze vulkanismu:

• Projevy v Nízkém Jeseníku (okolí Bruntálu, ~ 2 Ma)

• Nejmladší vulkány soustředěné při chebském zlomu (Železná hůrka – 170 – 400 tisíc let, Komorní hůrka > 450 tisíc let) – ultrabazický charakter)

• Západní Karpaty – flyšové pásmo

• Projevy vulkanismu na jihovýchodní Moravě a v Bílých Karpatech

• Přechodné postavení mezi vulkanity ČM a slovenských Centrálních Karpat (bazalty, trachybazalty)

• Př. Bučník (jižně od Bojkovic)