Geologie - přednášky

• Jihovýchodní svahy ČM (pod pokryvem karpatské předhlubně)

• Denudační zbytky v okolí Brna a Moravském krasu

• Ve šluknovském výběžku (okolí Krásné Lípy)

• U Svitav, Třebíče, Moravského Krumlova (přemístěné zbytky)

• V moravskoslezské části Západních Karpat (přemístěné bloky v sedimentech flyšového pásma a karpatské předhlubně: Chřiby, Ždánický les, Hostýnské vrchy)

• V troskách příkrovů na Pavlovských vrších a v Moravskoslezských Beskydách

Jurské sedimenty:

• Písčité vápence, vápence s rohovci, slínovce, dolomity

• Silicity, pískovce, slepence, prachovce, jílové břidlice

KŘÍDA 135/144 – 65 Ma

PALEOGEOGRAFIE

• Urychlení rozpadu Gondwany

• Postupné osamostatňování kontinentů (Afrika – Jižní Amerika, Afrika – Madagaskar)

• Globální vzestup mořské hladiny (střední křída – 200-300 m)

• Mořem nepokryto asi 18% povrchu (dnes 29%)

• Konec křídy: silný pokles hladiny

Klima

• Teplé s občasnými chladnými výkyvy

• Sedimentace vápenců, tmavých silicitů (pazourky), psací křídy a opuky

Horotvorná činnost

• Významné procesy – první projevy alpínského vrásnění

• Tvorba klesajících pánví v mezihorských depresích (flyšová sedimentace)

Organický život

• Vůdčí role amonitů (svrchní křída – úpadek, křída/terciér – vymření)

• Další rozvoj mlžů, hojní plži, ježovky, členovci (raci, krabi), dírkovci

• Obratlovci: kostnaté ryby, žraloci, rejnoci, mořští a suchozemští plazi (dinosauři), létající plazi, významný rozvoj ptáků

• Drobné formy savců (do velikosti kočky), předchůdci opic

• Počátek křídy – převaha nahosemenných rostlin, konec křídy rostliny krytosemenné (přizpůsobení střídání ročních období a chladným výkyvům)

• Planktonní jednobuněčné řasy

Křída v ČM

• Česká křídová pánev

• Největší dochovaná sedimentační pánev na území ČR

• Rozloha: 14 600 km2

• Délka: 290 km (od Drážďan na severní Moravu)

• Mocnost sedimentů: až 1 100 m

• Doba sedimentace: ~ 10 Ma

• Další rozšíření křídových sedimentů v ČM:

• Jihočeské pánve

• Jižní a jihovýchodní Morava – vrty

• Opolská pánev (jižní okolí Osoblahy)

• Blanenský prolom

• Flyšové Karpaty

Křídové sedimenty:

• Karbonátové sedimenty: slíny, slínovce, opuky, vápence

• Klastické sedimenty: kvádrové pískovce (skalní města), prachovce, arkózové pískovce, železité pískovce

TERCIÉR („třetihory“) – 65-1,8 Ma

• Paleogén (~65 - ~5,3 Ma)

• Neogén (~5,3 – 1,8 Ma)

PALEOGEOGRAFIE

• Rozložení kontinentů blízké dnešnímu stavu

• Rozšiřování prostoru Atlantského oceánu – pokles dna

• Chladné proudění za Severního ledového oceánu do jižních částí Atlantiku – zalednění Antarktidy

• Dočasná izolace Středozemního moře od světového oceánu – přeměna vysychající pánve (vrstvy solí až 1000 m)

Klima

• Střídání teplých a chladných období, postupné ochlazování (tepleji než dnes)

• - 34 Ma silný pokles mořské hladiny: vymírání fauny, změny ve flóře

• Dvě chladné fáze (3 a 2,5 Ma): počátek kvartérního režimu