material-ke-zkousce

- sluch – jednoduchý Cortiho orgán, lagena, krátký zevní zvukovod, 1 sluchová kůstka (columella)

- mechanoreceptory (zobák, kůže, jazyk, svaly)

- chuťové receptory jen málo při kořenu jazyka, čich také slabý

• Cévní s. - 4-dílné srdce, pravá aorta

- vysoký krevní tlak

- erytrocyty s jádrem, více typů leukocytů, trombocyty

- lymfatický systém je vyvinut

• Vylučovací s. - metanefros, poprvé Henleova klička

- silně koncentrovaná kys. močová + uráty

- močový měchýř většinou chybí

• Pohlavní s. - zvětšování gonád v době rozmnožování

- funkční většinou pouze levý vaječník, vejcovod: nálevka, zřasená část - tuba (bílek), isthmus - (papírová blána), "děloha" - uterus (řídký bílek + vápenitá kaše na skořápku, konečný oddíl "pochva" - vagina (hlen) - stahy svalstva, vypuzení

- polylecitální vajíčka s vápenitou skořápkou, vaječný zub embrya

- pravé varle menší, chámovody (Wolffovy chodby)

- penis mají jen pštrosi a kachnovití, jinak přitištění kloak

Ekologie

Specializovaná vývojová větev archosaurních plazů. Celosvětově rozšíření, nejvíce druhů na světě hned po kostnatých rybách, vazba na souš. Endotermní (udržení určité teploty díky svalové práci a metabolizmu). Hmyzožraví, masožraví, všežraví, býložraví i úzce specializovaní. Výrazná péče o potomstvo, nejčastěji biparentální. Formování párů trvalých nebo sezónních nebo jen na kopulaci. Stavění hnízd 1x i víckrát ročně a v různém prostředí – zem (lelek), skála (sovy), důlek v písku, oblázky, v norách, plovoucí, na stromech.. Někteří ptáci se na hnízda vracejí i několik let. Hnízdo staví buď oba, nebo jen jeden z páru a druhý mu pomáhá s nošením materiálu nebo nepomáhá. Existují i tzv. pomocníci, což jsou mladší ptáci, kteří pomáhají hájit teritoria a krmit mladé. Hnízdění solitérní i koloniální, hnízdní parazitizmus (kukačka), teritoriální chování. Různý počat vajec, většinou jedna snůška, ale i více za sezónu. Na vejcích sedí buď jen jeden, nebo se střídají, na břiše se tvoří hnízdní nažiny (holá prokrvená místa na hřání vajec). Taboni na vejcích nesedí, kladou je do vulkanického písku nebo tlejícího materiálu. Mláďata nidikolní – krmivé a nidifugní – nekrmivé. Mláďata poikilotermové (malé termoregulační schopnosti), dospělí homoiotermové. Časté zvukové signály (vábení, varování, zpěv). Důležité jsou antropogenní faktory. Druhy stálé, přelétavé (omezené vzdálenosti) a stěhovavé (2x ročně – hnízdiště x zimoviště). Táhnou většinou v hejnech, řídce samostatně (kukačka, žluva). Táhnou hlavně v noci, také ve dne, někteří v noci i ve dne. Směr tahu sledují podle slunce a reliéfu krajiny, ti noční podle hvězd, ale hlavně také podle zemského magnetizmu. Nejdelší tah jespák (Amerika), většinu tahu jde pěšky pecha. Dále existuje tzv. invaze, které probíhají severojižním směrem, jsou kratší než migrace a jsou časově nepravidelné – příčinou je kolísání potravní nabídky. Mávavý let - rytmické zvedání a spouštění křídla, plachtění - křídla bez pohybu, nosná síla vzdušných proudů, třepotavý let - rychlé mávání křídel - na místě (poštolka), vířivý let - zvýšená frekvence pohybu křídel. Kladný (regulátoři škodlivých činitelů v lesnictví a zemědělství) i záporný (škody na zvěři) hospodářský význam. Chov pro maso i vejce. Oblíbený je lov ptáků – čihařství, nebo chov dravců - sokolnictví. Sovy jsou přísně chráněny.