Metodicky_list_nerosty_a_horniny

Metodický list

Laboratorní cvičení -Nerosty a horniny

Téma hodiny: Určování nerostů a hornin

Vypracoval/a: Žaneta Vranková, 393270

Pro třídu: 9. ročník

Zařazení do výuky dle RVP:

• Vzdělávací oblast – Člověk a příroda

• Vzdělávací obor – Přírodopis

• Tématické celky – Neživá příroda; Praktické poznávání přírody

VVC:

1. Na konci hodiny bude žák schopen samostatně pracovat s klíčem k určování nerostů a hornin.

2. Na konci hodiny bude žák schopen popsat vybrané nerosty (3 nerosty z 11: mastek, síra, slída, sádrovec, křemen, fluorit, kalcit, živec, galenit, magnetit, baryt) a horniny (3 horniny z 8: žula, gabro, čedič, slepenec, pískovec, vápenec, mramor, svor).

3. Na konci hodiny bude žák schopen determinovat vybrané nerosty (3 nerosty z 11: mastek, síra, slída, sádrovec, křemen, fluorit, kalcit, živec, galenit, magnetit, baryt) a horniny (3 horniny z 8: žula, gabro, čedič, slepenec, pískovec, vápenec, mramor, svor).

Rozvíjené kompetence a dovednosti:

• kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence pracovní

• dovednosti intelektuální: slovní komunikace, aplikace teoretických poznatků do praxe, interpretace výsledků práce, určování nerostů a hornin podle klíče, popis typických znaků jednotlivých nerostů a hornin, srovnat jednotlivé nerosty a horniny mezi sebou

• dovednosti senzomotorické: zápis zjištěných poznatků, pozorování vzorků nerostů a hornin

Časová dotace: 45 min.

Pojmy:

• nové (nově vytvářené): muskovit, pyroxen, amfibol

• opěrné: nerost, hornina, krystal, klencový tvar, hlubinná vyvřelá hornina, výlevná vyvřelá hornina, usazená hornina, přeměněná hornina

Materiál a pomůcky:

• sbírka nerostů (mastek, síra, slída, sádrovec, křemen, fluorit, kalcit, živec, galenit, magnetit, baryt), klíč k určování nerostů, magnet, sbírka hornin (žula, gabro, čedič, slepenec, pískovec, vápenec, mramor, svor), určovací tabulka

Organizační podmínky:

• Laboratorní cvičení je vhodné zrealizovat v druhém pololetí školního roku, neboť je potřeba, aby měli žáci osvojené poznatky z učiva nerosty i horniny. Při vyšším počtu žáků ve třídě rozdělit žáky na polovinu a zrealizovat dvě laboratorní cvičení.

Teoretický úvod do problematiky:

• Žáci by měli mít z běžných vyučovacích hodin probráno učivo o nerostech a horninách, které je probíráno v rámci devátého ročníku. Učivo o nerostech zahrnuje základní charakteristiku nerostů, znalost pojmů nerost, krystal, krystalová mřížka, krystalová soustava. Dále je nutné znát jednotlivé krystalové soustavy, chemické vlastnosti nerostů, fyzikální vlastnosti nerostů. Žák by měl mít přehled o jednotlivých skupinách nerostů a o jejich neznámějších zástupcích.

• V rámci učiva o horninách by měli žáci vědět, jaký je rozdíl mezi nerostem a horninou. Učivo o horninách zahrnuje základní charakteristiku hornin, znalost pojmu hornina. Žáci by měli vědět, že se horniny podle vzniku rozdělují do tří základních skupin a to na horniny vyvřelé, horniny usazené a horniny přeměněné. Žáci by měli být schopni vysvětlit rozdíl mezi jednotlivými horninovými typy, tyto typy charakterizovat a přiřadit k jednotlivým horninovým typům nejznámější zástupce.