česká-filosofie-2

- 

propagoval ho i Masaryk – Česko se díky němu může dostat do kontaktu se světem (sám ale pozitivista nebyl) 

- 

český zpožděný asi o půl století → v 70. a 80. letech 

- 

osvětová filosofie, vhodná pro národní obrození,… 

- 

Josef Ulehla (dějiny pedagogiky) 

- 

Josef Král (jazykověda) 

- 

Jaroslav Goll (historie) 

- 

František Krejčí, Fr. Drtina, Fr. Čáda = 1. generace pozitivistů, 90. léta 19. století (= doba boomu pozitivismu) 

- 

ve všech směrech, ale ve fyziologii ne 

- 

Masaryk, 1. republika, marxismus + samizdat a underground, po roce 1990 

-  Tomáš Garrigue Masaryk: 

o  Sebevražda (sociologické dílo) 
o  O hypnotismu magnetismu zvířecím 
o  logika, poměr k pozitivismu 

- 

pozitivisté – Jiljí Jahn, Josef Tvrdý (samostatné tvořivé myšlení) 

- 

František Krejčí: 

o  Psychologie pro střední školy 
o  zájem o psychologii (biologicky pojato, vývojová psychologie) – odmítá pojem duše (= uvědomělé reakce 

organismu) 

o  ve filosofii otázka  transcendentna a možnosti jeho poznání → nepoznatelné + není třeba pro budování 

filosofie 

o  etika: mravnost pochází z pudu sebezáchovy – vývoj od egoismu k ideálu humanitnímu 
o  sociální etika: řešení kulturních asociačních problémů (mravnost + autonomnost) 

- 

František Drtina: 

o  není jako ostatní pozitivisté skeptický vůči metafyzice 
o  filosofie = jednotný světový a životní názor, vysvětlení všehomíra  
o  filosofie má vycházet z vědeckých poznatků → pojmy duše, čas, hmota… 
o  největší problém: porozumění člověku a jeho bytí ve světě 
o  hmota není podstatou jsoucna – panteista 
o  dějiny filosofie – vyzdvihuje antiku a novověk, středověk příliš neuznává 

- 

František Čáda: