430056-Palickova_Monika-ITV-skupina_Dr._Vodove_tzvw1

Samotné Atomárium se zabývá studiem částic. K tomuto pokusu jsme využili dvou sklenic filtračního 

papíru, inkoustu, potravinářského barviva a vody. Sklenice jsme naplnili po okraj studenou vodou, na jejichž 
vrchol jsme položili filtrační papír tak, aby se dotýkal vodní hladiny. Na jeden filtrační papír jsme nakapali pár 

13 

kapek inkoustu a druhý jsme posypali pár zrnky potravinářského barviva.  Během reakce došlo k prolínání 
inkoustu a vody. Difúze je samovolný pohyb částic v prostoru. Rychlejší byla difúze inkoustu, a to z toho 
důvodu, že _inkoust je oprati potravinářskému barvivu kapalina. Pokud bychom vodu ohřáli, probíhala by 
difúze rychleji, protože v teplé vodě se částice pohybují rychleji. 
 

Vzhledem k tomu, že chemici tráví téměř celý svůj život v laboratoři, vytvářejí si vlastní laboratorní 

zahrádky, a to z nerozpustných křemičitanů. Zahrádku si zasadí do obyčejné skleničky, ve které vytvoří směs 
destilované vody a vodního skla v poměru 1:1, do které vhodí krystalky solí. Postupnou reakcí vznikne krásná 
zahrádka, kterou si žáci nechají. Vodní sklo je roztok křemičitanu sodného a můžeme ho využít v 
potravinářství nebo jako přísada do nátěrů. Samotné krystalky v roztoku vznikají díky rozpustnosti krystalů ve 
vodě a nerozpustnosti ve vodním skle. 
I přes to, že v laboratoři jsou zvířata přísně zakázaná, mají chemici v lásce hady, a proto si je sami vyrábějí. 
Tito hadi jsou mírumilovní a během výroby navíc hezky voní po karamelu. Dokonce jsou vyráběni z odpadu, 
jakým je cigaretový popel, dále z jedlé sody moučkového cukru, které jsou běžně dostupné ve všech 
obchodech s potravinami. Cigaretový popel v tomto pokusu slouží jako katalyzátor, který reakci ovlivňuje 
tak, že reakci urychluje a během reakce se nemění.  
V histori  v Praze na dvoře císaře a krále Rudolfa I . sjíždělo mnoho alchymistů, kteří se snažili objasnit tajemství 
přírody nebo usilovali o snadné zbohatnutí. V 16. a 17. století na to nikdo nepřišel, ale nyní existuje 
jednoduchý postup, jak si připravit třpytivé zlato. Potřebujeme na to dvě speciální chemikálie, a to jodid 
draselný a dusičnan olovnatý. Dále je zapotřebí laboratorní sklo a vodu, místo, kde naše zlato uvaříme 
zahřátím vody na 100 stupňů Celsia, což se označuje jako teplota varu vody. K docílení nejlepšího efektu, je 
nutné smíchané roztoky ochladit. Po chvíli se začne zlato objevovat. Tento jev označujeme jako krystalizace. 
Vzniklé zlato se pravým jménem nazývá jodid olovnatý.