430056-Palickova_Monika-ITV-skupina_Dr._Vodove_tzvw1
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Žáci si díky pokusu lépe připomenou, jak vypadá erupce sopky. Díky exotermické reakci vzniká
pěna, součástí pokusu je i pára, která ještě více přibližuje vzhled sopky.
Pomůcky
jodid draselný (KI)
peroxid vodíku (H2O2)
saponát
model sopky
potravinářské barvivo
Postup
1) Do modelu sopky nalijeme asi 10 ml jodidu draselného a stejné množství saponátu.
2) K této směsi přidáme červené potravinářské barvivo a promícháme.
12
3) Přilijeme asi 10 ml peroxidu vodíku.
4) Pozorujeme pěnu, která připomíná lávu.
III.
Stanoviště fyzika
Cestovatelský deník
Z jednoho kontinentu na druhý jsme se potřebovali dostat přes Atlantský oceán a k tomu jsme využili
vznášedlo. Před tím, než jsme se pustili do jeho zjednodušené výroby, jsme se dozvěděli, jak funguje reálné
vznášedlo. Pohybuje se na vzduchovém polštáři těsně nad vodní hladinou, ale zvládne se i hladce
pohybovat nad zemí. Vzduchový polštář je vytvářen proudem vzduchu, který je dmychadly vháněn pod
vznášedlo otvory ve dně trupu. Tento dopravní prostředek hojně využívá armáda.
Pohyb primitivního vznášedla je způsoben přetlakem, který vznikl v nafouknutém balonku. Jakmile
uvolníme ústí balonku, vzduch se začne rozpínat a unikat skrz otvory ve víčku a v disku. Mezi diskem a
podložkou vznikne vzduchový polštář, na kterém se vznášedlo vznáší. Je zde také třetí Newtonův zákon
(akce a reakce), akce je unikající vzduch a reakce je pohyb balónku.
V oceánech existuje mnoho nebezpečí, které může naši cestu nepříjemně ovlivnit. Mezi nástrahy
můžeme určitě zařadit víry, a to víry vodní nebo vzdušné. Ve víru voda nebo vzduch obíhají dokola kolem
určité křivky, tzv. vírové čáry. Rychlost tohoto obíhání roste s tím, jako se částice k této křivce blíží. Vlivem
gravitační síly je například hladina vody ve víru prohloubena, takže se vytvoří typický nálevkovitý tvar.