material-k-uceni
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
- Nachází se uvnitř hlemýždě, obsahuje
vláskové buňky, které reagují na různé zvukové
frekvence. Dále jsou zde podpůrné buňky a
celá struktura spočívá na tzv. bazilární vazivové
94
TD
membráně. Shora je orgán krytý strukturou nazývanou membrana tectoria. Nervová vlákna od bazální části buněk
vytvářejí sluchový nerv (nerv. acusticus), ten se později spojuje se statickým nervem staticus v nerv statoacusticus =
prodloužená mícha.
Hlemýžď (cochlea)
- Vinutý oddíl ucha - je rozčleněn na tři části:
1) scala vestibuli - horní oddíl, dolní chodba, strop tvoří stěna kostěného hlemýždě a dole navazuje tzv.
membránou Reissneri na další oddíl blanitého hlemýždě.
2) ductus cochlearis - dutina blanitého hlemýždě, dole (funkční) membrána basilaris.
3) scala tympani - spodní oddíl
- Scala vestibuli a tympani = perilymfa
- Ductus cochlearis = endolymfa
Cesta zvuku: ucho vnější, sluchové kůstky, oválné okénko, perilymfa, membrána basilaris = endolymfa = podráždění
smyslových buněk. Kulaté okénko - vyrovnává tlak při chvění.
Fylogeneze polohových a sluchových receptorů
Statocysty
- Objevují se již u velmi primitivních bezobratlých, ale i např. měkkýšů a některých korýšů.
- Váčkovité vchlípeniny tělního povrchu, vystlané smyslovým epitelem, což jsou vetšinou buňky s brvami. Uvnitř
statocysty jsou pevná tělíska - statolit (1) nebo statokonie (více) = vápenité útvary. Statocysty mohou být uzavřené
nebo otevřené. Změny polohy těla - změna v dráždění smyslových buněk.
Tympanární orgány
- Sluchové orgány hmyzu. Nacházejí se v různých tělních článcích, např. hrudi, v holeních předního páru noh apod.
- Skládají se z:
o bubínku - blána napnutá na chitinovém rámečku
o rezonátoru - vakovitě rozšířená vzdušnice
o smyslových buňek