material-k-uceni

Střední (tunica vasculosa) 

CÉVNATKA = CHOROIDEA 

- Silně vaskurarizovaná, složena z řídkého vaziva, může obsahovat i buňky imunitního systému. Pojivo s četnými 
cévami a pigmentovými buňkami (tapetum nigrum). Od sítnice je oddělena tenkou amorfní vrstvou – Bruchova 
membrána. S bělimou je spojena vrstvičkou řídkého pojiva prostoupená pigmentovými a volnými buňkami. Na 
přední stěně se cévnatka odděluje od bělimy a tvoří duhovku (iris). Oblast, kde do oka vstupuje zrakový nerv, se 
nazývá zraková papila – slepá skvrna.  
 
ŘASNATÉ TĚLESO 

-Z rozhraní mezi cévnatkou a duhovkou vystupuje řasnatý val (corpus ciliare). Zonula zinnii - svalová vlákénka v 
řasnatém valu (k akomodaci). 
 
DUHOVKA = IRIS 

- Je výběžek cévnatky, přední vrstva je nepravidelná, tvořená pigmetovými buňkami a fibroblasty, pak je vrstva 
vaziva a zadní plocha je tvořena dvěma řadami epitelu, který je bohatě pigmentován. Duhovka vyplněna očním 
mokem. Uprostřed je otvor - zornice (pupilla) – svazky svalových buněk v pojivu duhovky zornici zužují nebo rozšiřují. 
 

Vnitřní (tunica nervosa)  

SÍTNICE = RETINA 

- V přední části oční koule kryje zadní plochu iris a řasnatého tělesa a nemá zde fotosenzitivní vlastnosti. 
Fotosenzitivní je až část od středu oční koule dozadu, kam dopadá světlo. Sítnice v embryogenezi vzniká z výchlipky 
prosencephala, který vytváří oční váček a později oční pohárek. 
- Retina na mikroskopickém řezu se jeví složena z 10 vrstev. V rámci těchto vrstev se nachází:  

1)  Vnější vrstva - fotosenzitívní buňky: tyčinky (dlouhý čivný výběžek - vidění za šera – šeď) a čípky (krátký 

čivný výběžek, zavalité, umožňují vnímat barvy, ale jen za plného světla. Aktivním pólem jsou obráceny k 
pigmentové vrstvě cévnatky. Na vnějších pólech z nich vycházejí výběžky napojené na nervové buňky střední 
vrstvy sítnice.)