PEDPSY-otázky-k-testu

1. Zaměření na určité podněty a nevnímání podnětů ostatních se nazývá:

A percepční zkušenost

B selektivita pozornosti

C intenzita poz.

D oscilace poz.

1. Které tvrzení o čití vnímání je pravdivé:

A tyto pojmy jsou totožné

B jsou to nesouvisející koncepty

C vnímání je ovlivněno znalostmi o předmětu

D čití je ovlivněno znalostmi o předmětu

1. Podmínky výchovy působí eufunkčně, to znamená, že mají:

A negativní vliv

B neutrální vliv

C ani negativní, ani pozitivní vliv

D pozitivní vliv

1. Pro kvantitativní metody je charakteristické:

A obsahová analýza

B rozhovory

C statistické zpracování dat

D zkoumání jednotlivých případů

1. Naše paměť pracuje do jisté míry selektivně. Které informace máme tendenci zapamatovat si hůře

A ty, které jsou pro nás zajímavé

B takové, které vyvolávají emoční nebo kognitivní konflikt

C ty, jež jsou pro nás důležité

D takové, které souvisí s našimi zájmy

1. Co nedělá člověk v situaci frustrace?

A Útok

B Jiný cíl

C Volba méně hrozného

D Obejití

1. Které z následujících tvrzení se netýká představivosti

A představy vznikají častěji mimovolně, ale existuje i úmyslné vyvolávání představ jedincem

B může pomáhat při řešení problémů

C je hlavní složkou inteligence

D jde o vytváření obrazů věci, které jedinec aktuálně nevnímá

1. Pojem paradigma vyjadřuje

A soubor obecných názorů, přístupů a metod v pedagogice, které jsou sdíleny těmi, kdo realizují pedagogiku jako vědu

B soubor obecných názorů, přístupů a metod v pedagogice, které jsou sdíleny učiteli v praxi

C soubor obecných názorů, přístupů a metod v pedagogice, které jsou sdíleny širší veřejností

D soubor obecných názorů, přístupů a metod v pedagogice, které jsou sdíleny tvůrci školské legislativy

1. Stejná slova použitá v různých situacích mohou mít poněkud odlišný význam. Obor, který se zaměřuje na vztahy mezi sdělujícím a příjemcem v konkrétním kontextu a na záměr komunikace, se nazývá

A pragmatika

B syntax

C proxemika

D diskurzivita

1. Co se netýká představivosti

Je hlavní složkou inteligence

1. Učitel stále přemýšlí nad jednou vyučovací hodinou, která se nezdařil: „Připravil jsem pro žáky aktivitu, kdy měli předvádět historické události, které jsme tento měsíc probírali, a ostatní měli hádat o co se jedná. S jinými třídami to fungovalo, ale tihle byli jako leklé ryby, i když jsem se tolik snažil je popostrkovat. Stálo mě to tolik úsilí, ale nešlo to. Když už se někdo odvážil něco předvést, ostatní nekomunikovali. Občas se sice zasmáli, ale já dobře cítil, že se smějí, protože jim to přijde trapné. Cítil jsem, že jako učitel selhávám. Co jsem udělal špatně? Pomohlo by, kdybych nejprve vytvořil bezpečné prostředí? Nebo kdybych lépe zopakoval historické události, aby je dobře znali a mohli je předvést? Příště to tak zkusím udělat.“ Tato složitá myšlenková aktivita se nazývá: