17. Alternativní vzdělávání
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
17. Alternativní vzdělávací programy a inovace ve vzdělávání: reformní školy, nové alternativy, inovace v současné škole.
ZÁKLADNÍ MODELY ALTERNATIVNÍCH ŠKOL:
MONTESSORIOVSKÁ ŠKOLA: Marie Montessoriová (1870-1952)
vhodné prostředí má zajistit svobodný rozvoj dítěte
didaktické pomůcky
pomoci lidské bytosti dosáhnout nezávislosti – dětství
svoboda biologická, sociální, pedagogická – „Pomoz mi, abych to udělal sám“
1. v Římě (1907) – dětský domov – děti od 3 do 7 let
dítě si zaměstnání volí, pracuje svým tempem, podle svých představ a záměrů – individualizace → mění se úloha učitele – má připravovat vhodné pomůcky, učitel nemá zasahovat do činnosti dítěte, spíše je pouze pozorovat
WALDORFSKÁ ŠKOLA: Rudolf Steiner (1861-1925) – něm. filosof
v Německu, Beneluxu, Skandinávii, Švýcarsku, Kanadě, USA,…
volná škola orientovaná všelidsky, antroposofie
co největší žákovská samospráva, zdůraz. iniciativu žáků
pojetí učitele jako umělce – aktivní umělec – stěžejní role → chceme-li tvořícího žáka, musíme mít tvořivého učitele
důraz na esteticko–výchovné předměty, na prac. vých. a jazykovou vých. → architektonické řešení (barvy, dlouhé chodby,…)
významnou úlohu hraje výchova náboženská v duchu křesťanské morálky
vzdělávací činnost probíhá mj. v urč. časových blocích označovaných jako „epochy―
osnovy neexistují, o obsahu vyučování rozhoduje svobodně učitel spolu se žáky
hodnocení charakteristikou žáků s doporučeními pro další rozvoj
DALTONSKÝ PLÁN: Helena Parkhurstová (1887-1957)
zavedený v roce 1920 v americkém městě Daltonu
veškeré studium je založeno na samostatném učení žáků za použití vhodných pomůcek
s žáky se pracuje individuálně na základě měsíční smlouvy s učitelem → ruší se rozdělení do tříd podle věku,
žák může být v některém předmětu v kurzu vyšším a v jiném naopak v kurzu nižším
pro jednotlivé předměty odborné pracovny, laboratoře, vybavené vhodnými pomůckami a knihovnou
celoroční látka se dělí na měsíční úkoly, které žáci plní podle vlastního programu a tempa → žáci zodpovídají sami za sebe
problémy daltonského plánu – jednostrannost knižního studia, přílišný individualismus, fragmentálnost
WINNETSKÁ SOUSTAVA:
měla překonat nedostatky daltonského plánu, ne úplně se podařilo
učební látka rozdělena na 2 části:
1. obsahuje NUTNÉ UČIVO – základní, každý žák ji měl absolvovat individuálně svým tempem jako v daltonském plánu;
2. TVOŘIVÁ, založena na praktických úkolech ze života, řešil žák ve skupinové spolupráci → odborné konference, spontánní skupiny,…
do skupin žáci řazeni podle individuálních zájmů a schopností
MODERNÍ FRANCOUZSKÁ ŠKOLA: Célestin Freinet (1896-1966) -
stále hledal vhodné metody a rozmanité prostředky pro aktivizaci žáků
„Pracovní výchova“ – aktivnost – pracovní aktivita → práce má uspokojovat přirozené potřeby žáků (potřeba vyjádřit se, komunikovat, tvořit,…)
kázeň ne výsledkem nátlaku, ale má vyplynout z pracovního režimu
činnost dětí je individualizovaná, ale má vést ke kooperaci
tisk „svobodného textu“ – dítě má právo říkat cokoli, komunikovat s kýmkoli,… → napsat to i vytisknout → sami si mohou vytvářet učební texty
nejlepší texty se rozesílají školám, se kterými se udržuje korespondence + ankety, konference, umělecké aktivity, sběratelské, technické kroužky, exkurze
tradiční učebnici nahrazuje školní kartotéka, pracovní knihovna, školní slovník, časopis, audiovizuální technologie