Opakování k zápočtu

Stránka   z

1 13

VYMEZENÍ SOCIOLOGIE sem., učebnice č.2 11-23 str. 

Sociologický způsob myšlení se postupně profiloval od vzniku prvních lidských 
společenství. Můžeme se s ním setkat v pracích antických myslitelů, v středověkých 
úvahách a v disputacích osvícenských myslitelů. Tomuto období, které sociologiii 
předchází říkáme PROTOSOCIOLOGIE.

Jako samotná disciplína vzniká sociologie vyvedením sociální filozofie v 19. stol. Název v 
doslovném překladu prvně použil Auguste Comte v roce 1839 jako novotvar - latin.slovo 
societas (společnost) a řeckého logos (věda).

Obecné  vymezení sociologie - věda o společnosti, společenských jevech, strukturách a 
procesech a jejich vzájemných vztazích. 
Základní otázka otázku sociologie označil americký sociolog Charles Wright Mills - Co je 
to společnost, kam směřuje a proč?  

Z široké části definic lze sociologii také označit za vědu o- 
 

 organizaci a vývoji společnosti (T.G.M)

 sociálních jevech (Inocenc A. Bláha)

 sociálních vztazích (Georg Simmel)

 sociálních faktech (Emile Durkheim)

 sociálním jednání (Max Weber)

 sociálním životě jedinců, skupin a společností (Antohy Giddens)

Nejvýstižněji lze sociologii vymezit analytickým vyjádřením jejího předmětu základními 
okruhy problematiky sociologie.
1. Společnost jako souhrn individuí jednacích s ohledem na jednání druhých, a to v 

určitém historickém, prostorovém, kulturním a sociálním kontextu. 

2. Struktura společnosti- vnitřní skladba společnosti, zahrnující makro.,mezo., i 

mikrostrukturu společnosti. Významným je hiearchická diferenciace členů společnosti 
podle soc.statusu do vertikálních vrstev.

3. Sociální vztahy- vztah vzájemné závislosti a ovlivňování sociálních subjektů, který 

realizuje zejména v návaznosti na jejich soc.jednání

4. Sociální jevy-způsoby jednání, myšlení a cítění, kterým se vnucují, anebo druh jednání, 

ustálený nebo ne který je v rozsahu všeobecný, ale má přitom vlastní život. 
(E.Durheim)

-sociální jevy lze rozdělit do podskupin - 

-oblasti sociálního života - hospodářství, politika, právo, morálka, umění,    

náboženství

-sociální seskupení - pár, komunita, dav, hnutí, veřejnost, obec, národ

-sociální činnosti- práce, zájmové činnosti a rekreační činnost

-sociální procesy-procesy enkulturace, urbanizace, industrializace, sociální  

dezorganizace, asimilace atd…

Jednotlivé položky předmětu tvoří dohromady celek sociální reality. Na přelomu 19. a 20. 
Století se v sociol. prosadil zejména Emile Durheim. Metodologický přístup označovaný