Praktikum - 1. kapitola
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Charakteristika a vnitřní organizace Evropské Unie
Evropská Unie jako supranacionální subjekt
EU je nadstátní organizací
požívá právní subjektivity
realizuje pravomoci jí svěřené členskými státy za účelem podpory míru, základních evropských hodnot a blahobytu svých obyvatel
EU je organizace s vlastní subjektivitou
členská státy jejím prostřednictví realizují cíle ekonomické i politické integrace (supranacionální + mezivládní metoda)
EU je plnohodnotným subjektem práva
subjektivitu získala s účinností Lisabonské smlouvy jako právní nástupce Evropského společenství
externí rozměr subjektivity – Unie figuruje jako subjekt mezinárodního práva veřejného
interní rozměr subjektivity – Unie vystupuje jako subjekt práva na území členských států
hlavním projevem subjektivity je možnost vstupovat do právních vztahů s jinými subjekty práva
vnější rovina – způsobilost uzavírat mezinárodní smlouvy s třetími subjekty mezinárodního práva
vnitřní rovina – v povaze Evropské unii jako právnické osoby – způsobilost vlastnit majetek, vstupovat do právních vztahů s vnitrostátními subjekty práva, způsobilost být účastníkem řízení, deliktní způsobilost = způsobilost být subjektem odpovědnostních vztahů
princip supranacionality = nadstátnosti
svěření části suverénních pravomocí členských zemí organizaci, která jako samostatný subjekt práva tyto pravomoci realizuje
klade důraz na efektivitu dosahování stanovených cílů
odborný aparát dokáže rychleji a účinněji reagovat na společenské potřeby a vznikající problémy
posun od klasické mezinárodněprávní zásady svrchované rovnosti států = všechny subjekty mezinárodního práva jsou si rovny, neexistuje jim nadřazená moc, nemůže jim být vnucována závaznost právních aktů, na kterých se nepodíleli nebo s nimi nesouhlasili
popření této zásady – zavedení právní závaznosti a přímého účinku právních aktů EU ve spojitosti s hlasováním kvalifikovanou většinou v Radě
pojmové znaky nadstátnosti Unie:
vlastní právní subjektivita
vlastní pravomoc v oblasti legislativní, výkonné, soudní
vlastní zájmy a vlastní vůle
vlastní normotvorná činnost = vlastní samostatný právní řád
závaznost rozhodnutí orgánů pro členské státy
přímá použitelnost právních aktů ve vnitrostátním právu členských zemí
finanční nezávislost = vlastní příjmy, nezávislé na členských příspěvcích
postavení EU jako určitého vůdčího koordinátora a nadřazeného řídícího
unijní supranacionální politika = Unie vytváří a projevuje svoje vlastní vůli
u Unie se projevují znaky:
federací
systém dělby pravomocí mezi centrum a jednotky
dvojí zákonodárství
schopnost unijního práva přímo, bez zprostředkování vnitrostátní normou, regulovat chování subjektů vnitrostátního práva