Praktikum - 1. kapitola
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
mohou jednat jak Unie, tak členské státy
svěření plnění úkolů dvěma typům subjektů:
instituce EU
orgány členských států
zásada preempce (zásada obsazených oblastí) – podle ní mohou členské státy jednat pouze v určité oblasti v rozsahu, v jakém svou pravomoc Unie nevykonala nebo se rozhodla nevykonávat
aktivita Unie v určité oblasti nevylučuje jakoukoliv činnost členských států, ale za „obsazené“ jsou považovány jenom konkrétní prvky, které jsou upraveny daným aktem Unie
výkon sdílených pravomocí se řídí zásadami subsidiarity a proporcionality (čl. 5 SEU)
Unie může realizovat svěřenou pravomoc pouze za předpokladu, že předpokládaný cíl nelze uspokojivě dosáhnout činností členských států (subsidiarita), a jenom když obsah ani forma činnosti Unie nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Unie (proporcionalita)
Protokol o používání zásad subsidiarity a proporcionality (připojen ke Smlouvám)
unijní akce – vázána na splnění:
formální podmínky – odůvodnění návrhu z pohledu obou zásad
materiální podmínky – vyšší míra efektivity unijní akce oproti jednání členského státu
podpůrné, koordinační a doplňkové pravomoci
realizovány v oblastech ochrany a zlepšování lidského zdraví, průmyslu, kultury, cestovního ruchu, všeobecného a odborného vzdělávání, podpory mládeže a sportu, civilní ochrany a správní spolupráce (čl. 6 SFEU)
postavení Unie je nejslabší
Pravomoci Evropské Unie – nástroje flexibilního doplňování
členské státy založily EU mezinárodními smlouvami
ty jsou nástrojem přenosu pravomocí na Unii
ze zásady svěřených pravomocí plyne, že Unie může jednat pouze v mezích pravomocí určených ve smlouvách)
každé jednání musí být opřeno o právní základ Smluv
konkrétní a výslovné vymezení všech pravomocí, které Unie má, není možné
primární právo počítá s nutností přizpůsobování a poskytuje prostor pro pružnou reakci prostřednictvím několika typů tzv. otevřených klauzulí:
Klauzule flexibility
čl. 352 SFEU
v případech, kdy dosažení cílů Unie nezbytně vyžaduje určitou činnost, avšak k této činnosti nemá Unie potřebné pravomoci, je možné přijmout vhodná opatření
striktní podmínky požití:
jednomyslnost při přijímání opatření v Radě
souhlas EP
kontrola ze strany národních parlamentů
nezbytnost daného opatření
neexistence jiných použitelných pravomocí Unie
Obecná harmonizační klauzule
čl. 114 SFEU
podle ní mohou EP a Rada řádným legislativním postupem přijmout opatření pro sbližování vnitrostátních předpisů nezbytné pro vytváření a fungování vnitřního trhu
neumožňuje však rozšíření pravomocí v pravém slova smyslu
vágní a neurčitá formulace = prostor pro široké využití
Doktrína tzv. implicitních pravomocí