Praktikum - 1. kapitola

schopnost převzít závazky vyplývající z členství

proces rozšiřování Unie (čl. 40 SEU)

• možná kandidátská země podá žádost o členství Radě (ta informuje Evropský parlament a národní parlamenty)

• první rozhodnutí je realizováno na úrovni Unie, když o žádosti rozhoduje Rada (jednomyslně) po konzultaci s Komisí a se souhlasem EP (většinou všech poslanců)

• poté následuje vyjednávání a přijímání dohody o přistoupení

  • stranami jsou kandidátská země a stávající členské země Unie

• po přijetí (podpisu dohody) – proces její ratifikace podle vnitrostátních pravidel všech států

• dohoda o přistoupení vstoupí v platnost po úspěšné ratifikaci všemi smluvními stranami (28 + 1)

otázka možného vystoupení

• upraveno v čl. 50 SEU od účinnosti Lisabonské smlouvy

  • do t doby připouštěno na základě Vídeňské úmluvy o smluvním právu (1969)

• má být konsenzuálním procesem

  • stát musí oznámit svůj záměr Evropské radě, ta přijme pokyny pro jednání Unie o uzavření dohody o podmínkách vystoupení (za Unii vede pověřený vyjednavač), po jednáních uzavírá dohodu o vystoupení za Unii Rada se souhlasem Evropského parlamentu

• orgány mají možnost ovlivnit proces a podmínky vystupování státu, ne však samotné vystoupení

• vystoupení zůstává jednostranným, autonomním rozhodnutím vystupujícího státu – dohoda o vystoupení není absolutní podmínkou zániku členství

  • pokud nedojde k jejímu dojednání nebo přijetí, zanikne členství ve lhůtě dvou let od okamžiku, kdy stát oznámil Evropské radě svůj záměr

• vystoupení podle čl. 50 SEU je jediným způsobem ukončení členství, který právo EU upravuje