Opakování k zápočtu

-za základní metody považoval pozorování, důraz kladl na experiment a historickou 

metodu

Sociální statika a soc.dynamika 
 

-jádro Comtovy soc. se koncentruje kolem pokroku a řádu

-sociální statika :   -základní pojem je konsenzus-udržuje systémy a spol. v  

rovnováze 

-zkoumá podmínky existence a zákony fungování  

spol.systému

-úkolem je zkoumat podmínky společenského života   

jednotlivce, rodiny a společnosti celku

-sociální dynamika: -základní pojem je pokrok-zdokonalování exist.řádu, dalším   

úkolem je smířit pokrok a řád a dokázat, že pokrok je řádem,  

evolucí

-zkoumá zákony soc.vývoje a změny soc.systémů

-dynamika je určována primárními (lidský duch a jeho vývoj a  

jeho formy : věda, umění, hospodářství, právo, politika a  

společ.zřízení) a sekundárními činiteli (sekundární činitelé    

nejsou hybnými silami ale působí jen na  rychlost)

-dynamiku pojímal jako teorii nevyhnutelného a nestálého    

pokroku lidstva, který podléhá zákonu tří stádií: 

1. teologické neboli fiktivní stádium - přenáší lidské vlastnosti na    

mimolidskou skutečnost, Comte dělí na tři období: fetišismus, polyteismus a 

monoteismus

2. metafyzické neboli abstraktní stadium -   období úpadku autorit,  

společnost ve stádiu anarchie a potřebovala novou ideologii

-převaha individualismu

Stránka   z

7 13

3. pozitivní neboli věděcké stadium-rozšíření věd, růst spol. Významu a    

vytvoření pozitivistické teorie

-průmyslový řád nahrazuje řád vojenský

Úvahy o právu - 

- právnící jsou v představách Comta zvláštní skupinou, která nabyla moci a vlyvu  

teprve ve středověku (v metafyzickém stadiu)

-jako odchovanci metafyzického stádia jsou právníci zastánci starého vojenského a 

lenního zřízení bez schopnosti dát lidem cíl

-tak se vytvořil kult zákona, který posvětil panství právníků

pozitivní politika- morální moc by měla být oddělena od politického a  

hospodářského zřízení

-řízení průmyslu, zemědělství a financí patriciáty= úplná moc zákonodárná a  

výkonná

Vliv: 
-velký vliv na pozitivistickou historiografii, pozitivistickou teorii kultury a pozitivistickou 
kriminologii
-na Comta navázal Emile Durkheim a hlavní představitel funkcionalismu amer.sociolog 
Talcott Parson

Karel Marx   -studoval práva ale pracoval jako novinář
-je zařazován mezi zakladatele sociologie, ikdyž sám sebe jako sociologa neoznačoval
-zajímavé a pronikavé postřehy, celoživotní sbírání fakt, smysl pro konkrétno i sílu 
abstrakce daly vzniknout dílu zajímavé pro mnoho sociologů, teoretiku a fylozofů
-právo chápe jako produkt antagonistické a sociálně ekonomické struktury, právo nemá 
vlastní samostatné dějiny, ale je reflexem objektivních společenských procesů
-na rozdíl od Georga Wilhelma Fridricha Hegela, který bral právo za plod ducha, ideje, 
viděl Marx v právu dílo výrobních vztahů-výsledek objektivních společenských vztahů
-snažil se ukázat, že společnost se neopírá o zákon, což je fantazie právníků, ale zákon se 
musí opírat o společnost