Představitelé sociologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- vlastní příčinu sebevražednosti vidí v poměrech duševní vzdělanosti, hlavní příčinu vidí v bezbožnosti společnosti
EMANUEL CHALUPNÝ (1879-1958)
- advokát, profesor, sociolog
- díla: Sociologie a filozofie práva a mravnosti (1929)
- pro poznání práva nutné prožití, procítění, protrpění a tvoření
- převážnou většinu jevů v právu považuje za amorální, tj. ani mravné ani nemravné
- právo definuje jako výtvor civilizace (kultury), jeho účelem je zajistit ve společnosti oblast klidu, bezpečnosti a jistoty a jeho znaky jsou relativnost, formálnost, přímočarost a racionálnost
INOCENC ARNOŠT BLÁHA (1879-1960)
- český sociolog, etik, filozof, zakladatel tzv. Brněnské sociologické školy
- sociologii chápal jako vědu o sociálních jevech (sociální jevy = projev více jedinců pod tlakem kolektivní potřeby)
- společenské potřeby:
uživit se hmotně - výroba a hospodářství, vyživovací funkce rodiny
vyžívat se duchovně - kultura, náboženství
upravovat mezilidské vztahy - řeč, mravnost, právo
rozmnožovat se hmotně - populační funkce rodiny
rozmnožovat se duchovně - věda, umění, výchova
obrana hmotných statků i duchovního života - zřízení politická, mocenská a vojenská
-> všechny potřeby jsou rovnocenné a rovnoprávné
- díla: Sociologie (1968)
- rozlišuje individuální (dány v antropologické organizaci jedinců) a sociální (vyplývají z potřeb lidského soužití) kořeny práva
- právo je determinováno sociálním prostředí - vzrůst populace, hospodářská úroveň, dělba práce, politika, veřejné mínění
VLADIMÍR KUBEŠ (1908-1988)
- profesor občanského práva a právní filozofie a děkan MU
- právní sociologii chápe jako základní aplikaci sociologických metod na právo
- právo vidí jako komplikovaný a komplexní útvar, který lze poznat jen za pomoci mnoha vědních disciplín, ale nelze jednoznačně vymezit
- právní vědu nutné obohatit o empirickou analýzu účinků práva
- přehled úkolů právní sociologie:
zkoumat, jaké příčiny vyvolávají vznik nových právních norem (a jakých) a jak je těmito faktory ovlivněn jejich obsah
zkoumat, jaké následky vyvolávají nové právní normy na sociální život, tj. jak reaguje skutečné lidské chování na právní normy
zkoumat ekonomickou a sociální působnost právní normy, která již existuje, za předpokladu, že zůstane nezměněna
určit, který právní řád je jako celek fakticitní v průměru
pomoci řešit problém spravedlnosti, provádět pečlivé sociologické průzkumy právní jistoty, účelnosti a svobody člověka