SP - vznik sociologie jako vědy

Vznik sociologie jako vědy, důvody vzniku, její zakladatelé, vymezení a význam pro poznání sociální reality

Lidské uvažování o společnosti pochopitelně nevzniklo až tehdy, když August Comte vymyslel označení sociologie. V širším slova smyslu bychom za sociologa mohli považovat třeba Platona, autora Ústavy a Zákonů. Je však jeden mezník, který nám dovoluje učinit jakousi přibližnou hranici zrodu sociologie v dnešním slova smyslu. Tímto mezníkem je vznik moderní společnosti, která vystřídala společnost tradiční. V Evropě k tomu došlo především v polovině 19. stol. Období před tímto mezníkem nazýváme protosociologie.

Moderní společnost je společností, který se sama pro sebe stává problémem, protože ztratila svou samozřejmost. Lidé měli pocit, že společnosti nerozumí a chtěli se o ní něco dozvědět. Jeden z výrazných rysů nové společnosti se týká oblasti hospodářství – vznikl jeden velký trh. Lidská práce, půda i příroda se staly zbožím. Produkuje se stále vice nikoli pro vlastní potřebu, ale pro směnu. Rodina byla v tradičních společnostech velká a zahrnovala, na rozdíl od dnešní nukleární rodiny, široké příbuzenstvo. Horizontální mobilita byla malá, lidé neupouštěli svá rodiště, člověk i vykonával práci, kterou se naučil od svých předků. Nízká byla i vertikální mobilita, společenský status nebyl získaný ale připsaný. Přechod od tradiční k nové společnosti proběhl poměrně rychle, vyvolal řadu otázek a problémů, na které lidé hledali odpověď. Pokusem o takovou odpověď byla právě sociologie.

Ritzer vyjmenovává sociální síly, které měly na vznik sociologie vliv: politické revoluce, vznik socialismu, urbanizace, změny v oblasti náboženství, rozvoj vědy, vznik kapitalismu. Právě vznik kapitalismu se stal tématem pro čtyři významné otce zakladatele sociologie (budeme-li Comta považovat za jakéhosi praotce): Karla Marxe, Maxe Webera, Émila Durkheima, George Simmela.

August Comte

je muž, který dal sociologii jméno, byť původně novou vědu nazýval sociální fyzikou. Jeho dílo vyniká jako reakce na francouzskou revoluci a osvícenství. Comte požadoval, aby se studium společnosti dělo na vědeckých základech. Sociologové mají podle něj používat pozorování, experimentování i srovnávací historické analýzy, sociologie badatele zavazuje současně konat pozorování i vytvářet zákony. Vědění podle něj umožňuje předvídat a předvídat zase umožňuje jednat. Sociologii dokonce považoval za královnu věd.

Karl Marx

Marx sám sebe nepovažoval za sociologa, ale jeho dílo má významnou sociologickou složku a ovlivnilo celou řadu sociologů, především v Evropě. Vzdor tomuto významu byl mnohdy odmítán, a to z několika důvodů. Předně byl považován více za ideologa než za vědce. Je pravda, že jeho slavný výrok zní „Filozofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit.“ Nevnímal nepořádek ve společnosti, ale zajímalo ho, jak kapitalismus utlačuje člověka.