ANGLIE-VELKÁ-BRITÁNIE

Ø

  nejstarší prostředek proti odmítnutí spravedlnosti ze strany soudů 

v

  writ of right – příkaz vydávaný na základě práva 

Ø

  nebyl vydáván na základě jakéhokoliv práva, nýbrž na základě vlastnického práva 

k pozemku, resp. nemovitosti, vůči osobě, která měla k nemovitosti držbu 

Ø

  jedině král byl univerzálním a svrchovaným vlastníkem půdy 

§

  ostatní subjekty měly k půdě jen rozličný rozsah dědičných, věcných, užívacích 

práv 

Ø

  nejblíže k tomuto byl v kontinentálním právu tzv. freehold of inheritance fee simple – 

držba půdy bez závazků a omezení dědické posloupnosti 

Ø

  mohl být vydán jen freeholderovi 

v

  writ of formedon – příkaz k navrácení dědictví 

Ø

  prostředek, kterým tenant – nájemce – s omezující podmínkou dědické posloupnosti 

mohl dosáhnout navrácení děděných nemovitostí 

v

  writ of praecipe in capite – příkaz „na hlavu“ 

Ø

  příkaz byl adresován šerifovi 

Ø

  zabezpečení vydání předmětného pozemku žalobci, pokud se tak nestane, jde 

k královskému soudu – Court of Common Pleas 

v

  writ of right patent  

Ø

  předmětem sporu pozemek barona 

Ø

  příkaz krále k provedení přelíčení u vlastního soudu s výstrahou, že pokud tak 

neudělá, udělá tak šerif 

 
pozvolna se rodila idea apelace – odvolání 
byly formulovány Appellate writs, např.  
v

  writ of error coram vobis 

Ø

  „o omylu před Vaším soudem“ 

Ø

  vydával Court of King`s Bench 

Ø

  adresování nižšímu soudu, který se dopustil namítaného omylu 

Ø

  povinností soudu bylo předložit protokol případu spolu se seznamem námitek – Bill 

of exceptions 

v

  writ of certiorari 

Ø

  „být informován“ 

Ø

  vycházel z myšlenky, že král jako „zřídlo veškerého práva a spravedlnosti“ 

Ø

  oprávněn kontrolovat chod svého justičního aparátu