Francie písemně

Francie

Franská říše

zakladatelem říše Chlodvík (porazil římského místodržícího v Galii)

r. 496 se dal Chlodvík pokřtít a přijal křesťanství

vládnoucí dynastií rod Merovejců

rozdělení říše na 3 části: V Austrasie, Z Neustrie, J Burgundsko a Akvitánie

přechod moci a pol. vlivu na dvorské úředníky = majordomy

Pipin Střední (z majordomů tohoto rodu vzešla dynastie Karlovců)

Karel Martel — odpor proti Arabům (jízdní vojsko)

jeho syn Pipin se nechal v Římě zvolit franským králem

Karel Veliký

syn Pipina Krátkého

zcentralizoval a rozšiřoval říši

r. 800 převzal titul imperátor — císař, čímž se stal legitimním nástupcem římských císařů (panovník nejvyšší světskou hlavou a ochránce za katolickou víru)

Nástupcem Karla Ludvík I. Pobožný

Ordinario imperii (Nařízení o dělení říše) z r. 817 se Ludvíkův syn Lothar stal spolucísařem, druhý syn Pipin se stal králem Akvitánie, Ludvík Němec dostal Bavorsko

rozpory mezi syny — občanská válka — verdunská smlouva (843) — rozdělení země na 3 části: Lothar Itálie, Karel část Francie a Ludvík Německo

870 mersenská

smlouva

Období raného a rozvíjejícího feudalismu

francouzské království je důsledkem rozpadu Franské říše

počátek francouzského království je spojován s verdunskou smlouvou z r. 843 — říše se rozdělila na 3 části

v západofranské říši byla královská moc slabá — do r. 987 vládli Karlovci — vymřeli — koruna v rukou hraběte Hugo Kapeta

rivalové hrabata z Anjou — Plantagenetové (ovládnutí z pobřeží s atlantským pobřežím)

Jindřich II. Plantagenet jako pravnuk Viléma Dobyvatele se stal anglickým králem — problémy Anglie x Francie odvrátil Filip II. August

za vlády Filipa IV. Sličného vyostření vztahů s papežem Bonifácem VIII. — problém: Unam sanctam = požadavek podřízenosti všech křesťanů papeži jako podmínku spasení (1302) a daně uvalené na církev ve Francii

papež hrozil Filipovi vyobcováním z církve a papež prohlášen za kacíře (díky právníkům = legistům)

1302 vytvoření generálních stavů = shromáždění šlechty, duchovenstva a třetího stavu (= zástupci měst)

avignonské zajetí papežů = přesídlení papeže z Říma do Avignonu pod kontrolu krále

Stoletá válka

boj o Flandry

záminka: angloický král chtěl uplatnit nárok na území ve Francii

díky Janě z Arku převaha Francie

Angličané vyhnání (zůstalo jim jen Calais)

vláda Ludvíka XI. směřovala k absolutismu —král vládl za pomoci svých úředníků a královské rady a čím dál míň svolával generální stavy

Společnost

šlechta

majitelé velkých seniorií (vévodové, hrabata, vyšší duchovenstvo — biskupové a opaté největších kláštěrů) — nazývali se pairy

osoby ve vazalské závislosti na vyšších feudálech (baroni, vikomti, vicehrabata)

rytíři (chavaliers)

Stavovská monarchie