Francie písemně

změna postavení krále, vznik generálních stavů

GS svolávány hlavně v otázce potřeby peněz (daně), ale také aktivita vojenská, správní, soudní a finanční

1357 velká březnová ordonance — kontrola nad správou a vynakládáním financí + právo scházet se libovolně bez souhlasu krále

GS zasedaly odděleně, každý stav měl jeden hlas

Karel V. se začal vyhýbat svoláváním GS, místo toho svolával notábly (=šlechta, kterou zval podle své volby a královského ediktu)

Karel VII. donutil GS souhlasit se zavedením každoroční daně = talio (finance pro vytvoření stálého vojska)

Absolutismus

války o Itálii nesporně podpořily tendence k absolutismu

období kalvinismu = učení o právu na odpor proti nespravedlivému panovníkovi a odmítání světského panování církve

Kateřina Medicejská — občanská válka — bartolomějská noc (1572) = křesťané x hugenoti (při svadbě Jindřicha Navarrského s královskou princeznou)

rovnost hugenotů s křesťany zajištěna Nantským ediktem (1598) vydaný Jindřichem IV.

kardinál Richelieu (první ministr Ludvíka XIII.) navázal na politiku Jindřicha IV a zbavil hugenoty politické moci dobitím pevnosti La Rochelle (1628), ale přenechal jim náboženskou svobodu

Richelieu se postaral o zlomení odporu parlamentu — zákaz podávání písemných protestů

po smrti Richelieu vládl za Ludvíka XIV. první ministr kardinál Mazarin

období vlády Ludvíka XIV. mocenským rozmachem a absolutistický režim vzorem pro Evropu

hospodářská reforma — ministr financí Colbert

náboženská nesnášenlivost — zrušení ediktu nantského (1685)

posílení pozic policie, zřízení stálé armády

válka o dědictví španělské (1701-1714)

koalice několika států se snažila zbavit francouzského panovníka dynastie Bourbonů španělského trůnu, na nějž se dostal po vymření španělských Habsburků

válka ukončena utrechtským a rastattským mírem (1713, 1714)

Ludvík udržel svému rodu trůn, ale pod podmínkou, že se F a Š nikdy nespojí

posílení Anglie, oslabení Francie

Francouzská revoluce 1789

příčiny:

zhoršení hospodářské situace — vzrůst státního dluhu

převaha privilegovaných stavů nad třetím stavem

období generálních stavů a ústavodárného shromáždění:

zahajující shromáždění GS 5. května 1789 ve Versailles

17. června se 3. stav prohlásil za Národní shromáždění — shromáždili se v Míčovně a přísahali se nerozejít, dokud nevypracují ústavu

9. července NS změněno v Ústavodárné shromáždění

Ludvík XVI. chtěl stavy rozehnat — rozhořčení — 14. července lid vtrhl do Invalidovny, kde se vyzbrojil a dobyl Bastilu (symbol starého režimu, nechal ji vystavět Karel V.)

hlavním úkolem ÚS vytvoření ústavy, předcházela jí však Deklarace práv člověka a občana (26. srpna 1789)

1791 Francie konstituční monarchií

podle ústavy ústředním orgánem Zákonodárné shromáždění nezávislé na králi