Francie písemně

obnoveno království Bourbonů

1815 bitva u Waterloo, kde Napoleon definitivně poražen anglicko-pruskou armádou

Francie v 19. stol.

Francie po restauraci Bourbonů konstituční monarchií (Ludvík XVIII.)

Karel X. snaha o obnovu absolutismu — občanská válka— Karel uprchl

svržení režimu restaurace a 31. července koruna nabídnuta Filipovi Orleánskému = červencová revoluce

za vlády Ludvíka Filipa období tzv. červencové monarchie

snaha o rozšíření volebního práva — veřejné shromáždění spojené s hostinami (bankety)

22. února 1848 zákaz velkého banketu — velká demonstrace — barikády v Paříži — povstání — červencová monarchie svržena a král uprchl

revoluce 1848-1849:

vytvořena prozatímní vláda + volby do ÚS — vítězství republikánů

12. listopadu 1848 nová ústava — Francie republikou, v čele prezident volený na 4 roky — zvolen Ludvík Bonaparte (synovec Napoleona I.)

strana pořádku = orleanisté + legitimisté + bonapartisté

druhé císařství:

2. prosince 1851 státní převrat — Ludvík Bonaparte se prohlásil za císaře — diktatura

Napoleon III. se opíral o armádu, četnictvo a pařížskou byrokracii

válka s Ruskem — krymská válka (1853-1856) — posilnění franc. moci

období 3. republiky:

1870 konflikt s Pruskem — Bismarck chtěl sjednotit Německo

červenec 1870 vyhlásil Napoleon III. válku Bismarckovi

prohra v bitvě u Sedanu — 4. září vynucena republika

Francie na konci 19. stol.

10. května podepsala vláda ve Frankfurtu n. M. definitivní mírovou smlouvu s Německem — ztráta Alsaska a Lotrinska

1875 nová ústava — republikánské zřízení

zákonodárná moc (poslanecká sněmovna, senát), výkonná moc (prezident, Státní rada — konzultativní funkce) a soudní

oblast mocenských zájmů Alžírsko a Tunisko + Indočína

Meziválečné období

z války vyšla jako nejsilnější kontinentální velmoc

symbolem toho byla i jednání konaná ve Versailles (18. ledna 1919)

základním cílem zdeptání Německa — snaha o návrat Alsaska a Lotrinska

Organizace soudnictví

zpočátku soudnictví v rukou feudálů

postupně vrcholné soudnictví omezováno ve prospěch královských soudů, které představovali královští úředníci = prévoti = baillis

ve 13. století založen pařížský parlament

moc soudů upevněna za absolutismu

po VFR soudnictví jako důležitá instituce oddělená od státní správy i moci zákonodárné

v letech 1790 a 1791 soudnictví rozčleněno na občanské, obchodní a trestní

jakobínský teror —mimořádný trestní soud = revoluční tribunál, soudil bez obhájců i svědků, trest smrti jediným trestem

po r 1800 a 1801 soudy smírčí, občanské a odvolací, nápravné a trestní soudy, stále existovala porota

žalobní porota zrušena za Napoleona, nahrazena žalobní komorou po vydání trestního řádu z r. 1808

nejvyšší soudní institucí kasační soud (věci trestní i civilní)