ZÁPISKY

Úvod do filozofie – přednáška č.1

• Erika Vonková

• Moodlinka.cz – studijní materiály

• Test má 20 otázek, minimum je 15 správně

• Kniha Stehlík – Donna Tartt

Co je obsahem prvního tématu Filosofie a filosofování:

• Etymologie pojmu FILOSOFIE, jeho vznik

• Cesta k moudrosti vs. Cesta ke slávě a bohatství (Pýthagorova struktura a její poselství)

• Přístup k filosofii: údiv (Aristotelés), úzkost (Heidegger), filozofování (Vonková)

• Co je to „existence“? Základní filozofické otázky a jejich členění na tzv. malé a velké

• Filozofické otázky cyklující kolem pojmů Já a Svět

• Jaká je úloha filozofů v dějinách a jaká v současném světě?

Prehistorie filosofie – duchovní předpoklady pro vznik filozofie

• Filozofie navazuje plynule na předchozí způsob chápání světa člověkem, který je zároveň nejdůležitějším předpokladem jejího vzniku. Je jím mýtus.

• Mýtus je příběh se symbolickým nebo náboženským významem. Mýty lidem zprostředkovávaly názor na svět, přírodu a lidské bytí, vysvětlovaly účel věcí a někdy i původ států, měst, rodů…

• V mýtickém, čili předfilozofickém postižení světa a člověka, se člověk pokládá za součást světa, nevyčleňuje se z něho. Z tohoto důvodu není světu odcizen. Proto spojuje svou všední zkušenost s kosmickým děním a svou lidskou každodennost s božskými silami. V mýtickém období se člověk ničemu nediví, vše je mu samozřejmé. Je to z toho důvodu, že si klade pouze ty otázky, na které najde v mýtu odpověď (např. v řeckým mýtech nebo v Bibli). Hésiodova soustava řeckých mýtů v části, která líčí vznik bohů, pokládá za počátek všeho chaos, v němž je zárodek světového řádu. Počátkem tohoto řádu je zrození Gé (země). Z ní pochází Uranos (nebe) a Tartaros (podsvětí). Mýtický člověk se nikdy nezeptá, co je nad Uranem nebo pod Tartarem, protože na to mu mýtus neodpoví. Křesťan si většinou neklade otázku, co bylo před stvořením světa nebo co dělal Bůh, než stvořil svět. Zajímavé je totiž chápání času. Všechny mýty se odehrávají v neurčité minulosti (čas před časem), ale poselství mýtu (odpověď na všechny naše možné otázky) se promítají do současnosti. To, co platilo tehdy, platí i den. Všimněme si např. českých pohádek, jež jsou též jistou formou mýtu. Dosti často začínají následovně: Za dávných časů….

• Uvedený mýtický postoj ke světu je nazýván postojem přirozeným (člověk se ze světa nevyčleňuje, není mu odcizen). Odcizení mezi námi a světem, které je výsledkem vyčlenění se člověka ze svět, je spojeno se vznikem filozofie. Příchod filozofie do dějin však není smrtí mýtu. Ten se vedle filosofie a vědy podílí i v současnosti na vysvětlení světa (jeho celku i jednotlivých jsoucen) v podobě pohádek, některých forem umění, ale nově též v podobě textů popularizujících vědu.