Obecné právní dějiny

OBECNÉ PRÁVNÍ DĚJINY

OSNOVA

• Periodizace.

• Starověký stát a právo.

• Středověké právo a stát (raně středověký centralizovaný stát, feudální rozdrobenost, stavovská monarchie), absolutismus, moderní právo a stát.

• Stavy, lenní systém, postavení poddaných.

• Úloha a postavení panovníka, ústřední a místní orgány.

• Prameny práva, právní památky.

• Právní partikularismus.

• Recepce římského práva.

• Odlišnost kontinentálního a anglosaského práva.

• Nejvýznamnější kodifikace 18. a 19. století.

• Ústavní vývoj nejvýznamnějších evropských států a USA.

• Základní rysy vývoje práva a státu v první polovině 19. století.

• Totalitární režimy 20. století.

• Charakteristické rysy práva ve 20. století.

LITERATURA

povinná literatura

• VOJÁČEK, L a KOL. Nástin právních dějin. 1. vyd. Brno: MU - MUNIPRESS, 2011.

• VOJÁČEK, Ladislav, Ondřej HORÁK, Pavel SALÁK, Karel SCHELLE, Renata VESELÁ a Eduard VLČEK. Praktikum z právních dějin. / Ladislav Vojáček a kolektiv. 1. vyd. Pelhřimov: Jaroslav Samek, 2006. 236 s. 1.sv. ISBN 80-86391-19-1.

• Právní dějiny – Karel Schelle a kolektiv

Vznik státu, periodizace

Stát

• Historická kategorie: nebyl tu vždy

• Vznik slova v 19. století (ale byl tu už předtím?)

• Charakteristické rysy státu v 19. století: území, obyvatelé, státní moc

• Vznik = postupný, dlouhodobý proces oslabování rodových struktur (nahrazování novými institucemi – náčelník, faraon)

• Nejdříve vymezené území, obyvatelé, ale NE státní moc

• Řada podobných rysů otrokářských a feudálních států

• Raně otrokářské státy se silnou centrální mocí

• Patrimoniální středověké státy (patrimoniální teorie = ukazuje vládní moc jako moc založenou na pozemkovém vlastnictví)

Základní typy státu a práva

Periodizace se může různě lišit

Starověké (otrokářské) státy a právní řády

• Velký rozdíl mezi raně starověkým právem a pozdně starověkým právem, protože toto období trvalo dlouho

• Na počátku bylo právo velice primitivní, právo nepsané, vznikl právní obyčej

• Vymahatelnost práva byla velice malá

• Velká spojitost mezi právem, mravností a náboženstvím (bohové na vše dohlížejí)

  • Např. „Nezabiješ“ je norma jak právní, tak morální i náboženská

Středověké (feudální) státy a právní řády

• Nejdříve opět právo obyčejové, poté už právní akty (vydávány panovníky, později i stavy)

• Začínalo být složitější, ale pořád nic moc

• Stahovaly se na veškeré obyvatelstvo, místní partikularismus šel do pozadí (někde statusový, stavovský)

• Partikularismus = prosazování dílčích zájmů před zájmy celku

Raně novověké (absolutistické) státy a právní řády

• Začátek vzniku práva v takové podobě, v jaké ho známe dnes

Konstituční státy a právní řády kapitalistické éry

Státy a právní řády sovětského typu

• Z vnějšku vypadají stejně jako v období absolutismu, ale jeho působení je jiné

• Právo patří třídní společnosti

• Preference zájmů dělnické třídy

• Fakticky zde byla nerovnost, někteří mohou „rovného“ práva využívat více