Obecné právní dějiny

Frankové

Nejdříve 3. st.

4. st. – překročení Rýnu, část franků zůstala na pravém břehu (Belgie), ale většina šla na levou stranu a usadila se západně

Podle toho dělení:

1. sálští – nejpočetnější, nejvlivnější, západ

2. ripuárští (ribvárští) – východ

3. chattuarští (chamavští) – střední Rýn

Byli foederati (federáti) – spojenci římské říše, měli spoustu sporů, třeba když se posouvali, ale v základních věcech spolupracovali, stáli po boku římanů

Zůstávali pohany – i tak lepší vztahy, než např. germáni, kteří měli později zakázanou formu křesťanství

Vznik Francké říše

Sálský panovník Chlodvík I. (Chlodovech, Chlodwig, 482-511)

• vyvrátil Syagriovu říši

• brutálně se zbavil krále ripuárských Franků = sjednotil všechny Franky

• přijal křest (497 – 498) - podpora katolické církve (už tehdy představovala významný mocenský faktor)

přijímal do své rady i Galoromány (původní obyvatelé)

Etapy vývoje

Vláda Merovejců (6. – 7. století)

• Zakladatel – Chlodvík

• Vrchol na konci první poloviny 6. století – výrazné zvětšení území říše

• Patrimoniální pojetí státu – panovník je vlastníkem celého státního území a může s ním disponovat

• Základ správy říše pro celou dobu, vznik ústředních orgánů

ÚO:

Comes palatii – úředník, nejvyšší soudní distance?

Major domus (major palatii) – postupně si podřídil ostatní, zástupce panovníka

Březnová pole

Užší shromáždění velmožů

• Územní správa (hrabství, vévodství, kmenová vévodství, marky)

Původně – germánské setniny: personální jednotky (základem určitá skupina lidí, až pak územní jednotky)

Pak – hrabství, vévodství (ducatus) – původně vojenské jednotky pak význam i v jiných oblastech, kmenová vévodství (v nově připojovaných částech říše) – podobně jako marky vznikala v okrajových oblastech říše

Podmínky výkonu státní moci

• Destabilizační faktory

  • Dědění všemi mužskými potomky (Austrasie, Neustrie, Aquitanie a Burgundsko) – potřeba diplomatického jednání kvůli jednotě státu

  • Úpadek moci panovníka – panovník rozděloval moc za zásluhy – rostla ekonomická moc i ostatních skupin – chtěli se také zapojit – úpadek moci panovníka

• Růst církevní moci nepůsobil jednoznačně (také stmelující)

• Stmelující prvek

  • Vnější nebezpečí

Francké právo za Merovejců

• Vyrůstalo ze zvyklostí rodové společnosti

• Ovlivňovaly je instituty římského práva

• Panovnická nařízení

• Specifikem leges barbarorum = barbarské zákoníky

Období vlády Karlovců (Karolingů)

• Změna vládnoucí dynastie –

• Majordomové získávali stále větší vliv, panovník byl jen formální, měli už větší moc, která se dědila

• ? – stal se majordomem pro všechny tři části říše, po něm jeho nemanželský syn Karel Martel, který musel obnovit jednotu říše, ale podařilo se mu připojit i další části země

• Pippin Krátký (Mladší) králem (751) – svrhl merovejce, posledního nechal zavřít do kláštera a papež ho jmenoval králem

• Dynastie Karlovců (Karolingů)

• Vrcholem vláda Karla Velikého (768 – 814) – vojenské úspěchy