Obecné právní dějiny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Frankové
Nejdříve 3. st.
4. st. – překročení Rýnu, část franků zůstala na pravém břehu (Belgie), ale většina šla na levou stranu a usadila se západně
Podle toho dělení:
sálští – nejpočetnější, nejvlivnější, západ
ripuárští (ribvárští) – východ
chattuarští (chamavští) – střední Rýn
Byli foederati (federáti) – spojenci římské říše, měli spoustu sporů, třeba když se posouvali, ale v základních věcech spolupracovali, stáli po boku římanů
Zůstávali pohany – i tak lepší vztahy, než např. germáni, kteří měli později zakázanou formu křesťanství
Vznik Francké říše
Sálský panovník Chlodvík I. (Chlodovech, Chlodwig, 482-511)
vyvrátil Syagriovu říši
brutálně se zbavil krále ripuárských Franků = sjednotil všechny Franky
přijal křest (497 – 498) - podpora katolické církve (už tehdy představovala významný mocenský faktor)
přijímal do své rady i Galoromány (původní obyvatelé)
Etapy vývoje
Vláda Merovejců (6. – 7. století)
Zakladatel – Chlodvík
Vrchol na konci první poloviny 6. století – výrazné zvětšení území říše
Patrimoniální pojetí státu – panovník je vlastníkem celého státního území a může s ním disponovat
Základ správy říše pro celou dobu, vznik ústředních orgánů
ÚO:
Comes palatii – úředník, nejvyšší soudní distance?
Major domus (major palatii) – postupně si podřídil ostatní, zástupce panovníka
Březnová pole
Užší shromáždění velmožů
Územní správa (hrabství, vévodství, kmenová vévodství, marky)
Původně – germánské setniny: personální jednotky (základem určitá skupina lidí, až pak územní jednotky)
Pak – hrabství, vévodství (ducatus) – původně vojenské jednotky pak význam i v jiných oblastech, kmenová vévodství (v nově připojovaných částech říše) – podobně jako marky vznikala v okrajových oblastech říše
Podmínky výkonu státní moci
Destabilizační faktory
Dědění všemi mužskými potomky (Austrasie, Neustrie, Aquitanie a Burgundsko) – potřeba diplomatického jednání kvůli jednotě státu
Úpadek moci panovníka – panovník rozděloval moc za zásluhy – rostla ekonomická moc i ostatních skupin – chtěli se také zapojit – úpadek moci panovníka
Růst církevní moci nepůsobil jednoznačně (také stmelující)
Stmelující prvek
Vnější nebezpečí
Francké právo za Merovejců
Vyrůstalo ze zvyklostí rodové společnosti
Ovlivňovaly je instituty římského práva
Panovnická nařízení
Specifikem leges barbarorum = barbarské zákoníky
Období vlády Karlovců (Karolingů)
Změna vládnoucí dynastie –
Majordomové získávali stále větší vliv, panovník byl jen formální, měli už větší moc, která se dědila
? – stal se majordomem pro všechny tři části říše, po něm jeho nemanželský syn Karel Martel, který musel obnovit jednotu říše, ale podařilo se mu připojit i další části země
Pippin Krátký (Mladší) králem (751) – svrhl merovejce, posledního nechal zavřít do kláštera a papež ho jmenoval králem
Dynastie Karlovců (Karolingů)
Vrcholem vláda Karla Velikého (768 – 814) – vojenské úspěchy