Rusko

Rolnictvo

• kozáci – svobodní majitelé se samosprávou

  • záležitosti řešilo na shromážděních, které volilo atamany

• rolnictvo se dělí na tři skupiny:

  • rolníci soukromí – usazeni na půdě patřící bojarům,poměščikům, církvi

  • rolníci palácoví – na půdě carově

  • rolníci černí – na půdě státní

• rolnické nepokoje pokračují i přes právo statkáře poskytnout nevolníkovi osobní svobodu

Městské obyvatelstvo

• majetková diferenciace kvůli rozvoji obchodu

• městská pospolitost – od roku 1785 všechno městské obyvatelstvo, samospráva v rukou bohatých

• v 19. Stol úpadek manufaktur založených na nevolnících

• kupec podnikatel nastupuje na místo šlechtického podnikatele; kupci jsou velmi významní (ruská buržoazie) – chráněni carskou vládou (odváděli hodně peněz)

Systém státních orgánů

Ústřední orgány

• v čele státu car; titul imperátor (od 1721) – absolutní samoděržaví, všichni byli poddanými

• funkce cara dědičná prvorozenectvím

• vládní senát – od 1711; zastupoval cara po dobu nepřítomnosti; kontroloval ostatní orgány

  • zároveň orgánem soudním

  • 10 členů, v čele generální prokurátor

• Bojarská duma ztratila význam; řízení jednotlivých úseků správy svěřeno kolegiím

• Synod – řídil církevní záležitosti (od 1721)

• Starší rada – poradní orgán cara od roku 1810

• Z vládního senátu se stává státní senát – nejvyšší soudní orgán

• Místo kolegií ministerstva

Místní orgány

• Za Petra I. reorganizace místní správy (1708)

• Země rozdělena na 8 gubernií – gubernátoři; gubernie rozděleny na provincie (vojvodi); provincie rozděleny na distrikty

• Za Kateřiny II. další reorganizace (1775)

• Země rozdělena na 50 gubernií (300 000 obyvatel); ty se dělily na újezdy (30 000); ty na volosti

• Žalovannaja gramota garodam – výsadní listina měst; shrnuty práva samosprávy a šlechty

Rusko v období kapitalismu (polovina 19. Století – I. světová válka)

Všeobecná charakteristika vývoje

• Přechod velkovýroby od manufaktur do strojového stadia

• Stále platil trojpolní systém v zemědělství

• Krize celého nevolnického systému

• Revoluční demokraté – chtěli lidovou revoluci

• Krymská válka (1853 – 1856) – oslabení samoděržaví; boj proti Anglii a Francii; Rusko prohrálo, nesmělo se angažovat v Černém moři

• Zrušení nevolnictví – 1861; počátek nového kapitalistického Ruska

• Francouzsko-pruská válka (1870-1871) – Rusko se vrátilo do Černého moře

• Válka Ruska s Tureckem (1877-1878) – porážka Turecka; berlínský mír – Turecku ponechán jistý vliv na Balkáně; posílení Ruska

• Rusko-japonská válka (1904-1905) – zdrcující porážka Ruska

• 1905 – první ruská revoluce; dělnická stávka; vznikly sověty – zárodky orgánů budoucího politického boje

  • Revoluce poražena

• Rozdělení světa na Centrální mocnosti a Dohodu; obě chtěly Rusko, to se kvůli neshodám s Japonci a přátelstvím s Francií přidalo k Dohodě (chtělo realizovat svůj vliv na Balkáně, blízkém východě)