Rusko

Rusko

Vznik státnosti a feudálních vztahů v Rusi (9.-12. Století)

Všeobecná charakteristika vývoje

Slované v 6. – 9. Století

• Slované se rozdělili do několika kmenů – Poljané, Dúlebi, Volyňané a další

• Vývoj od kmenů k občinovému rodovému zřízení

• Základem byla patriarchální občina – veče = shromáždění kmene, kde se řešili důležité záležitosti; fungovalo tam patriarchální otroctví

• Velký význam měl rozvoj řemeslnické výroby -> vznik měst (Kyjev, Smolensk, Novgorod); rozvoj obchodu

• Rozdíly v majetku vedou k zániku rodové občiny, vzniká občina sousedská; vzniká skupina majetnějších stařešinů – z nich v době válek voleni vojevůdci = knížata

• 7. – 9. Století rozvoj hospodářských a obchodních styků

Vznik starého ruského státu a období raného feudalismu

• Už v 8. Století vznikla tři politická centra:

  • Kujabe – jižní Slované, centrum v Kyjevě

  • Slavija – severní; Novgorod

  • Artavija – jihovýchod

• Dvě skupiny Slovanů – jižní a severní

• Normanská teorie původu ruského státu – Slované byli primitivní, Normané (Varjagové) si je podmanili a založili ruský stát X většina ruských a sovětských historiků – Slované založili stát sami

• Vznik ruské státnosti 882 – kníže Oleg, který si podrobil spoustu území; stal se velikým knížetem ruským; sídlo Kyjev -> Kyjevská Rus

• Po něm Igor, Svjatoslav, Vladimír – podmanili všechny slovanské kmeny

  • Boje ruského státu s Byzancí – styky Rusi s Byzancí; Vladimír přijal křesťanství (988)

• Vladimír Monomach se snaží udržet jednotný stát, to se mu nedaří; rozpad na jednotlivá feudální centra (státy) Kyjevská Rus v podstatě zaniká

Společenská struktura – geneze a rozvoj feudálních vztahů

• Rozvoj výrobních sil -> rozvoj feudálních vztahů

• Dvě období feudálních vztahů: dozrávání a feudální rozdrobenost

• Votčiny – soukromý pozemkový majetek feudálů; knížecí votčina – náležela knížeti

• Vývoj soukromého vlastnictví a vývoj forem feudální závislosti

• Členové vesnických občin (smerdi) mají feudální právní závislost na knížeti; stále ekonomicky a politicky svobodní; účast na válečných taženích, vlastní hospodářství i dědické právo

• Smerdi platili feudální rentu (daně odvážené knížeti)

• Znevolňování rolnického obyvatelstva ­ - nejen hospodářská ale i osobní

• Kromě nevolníků existovali také otroci – bezprávní a nesvobodní; postupně počítáni mezi čeleď (obyvatelstvo závislé na pánovi)

• Vzniká pojem nevolník – typ feudální závislosti

Systém státních orgánů

• V čele kníže (veliký kníže) – značná moc, rostla s významem Kyjevského státu

• Feudální šlechta – podporovala moc panovníka

• Vojenská družina – o ní se bezprostředně kníže opíral (základ vojenských sil); dělí se:

  • Starší družina (váženější), mladší družina (osobní stráž knížete)

  • Dostávali za odměnu pozemky (buď do vlastnictví, nebo do držby do odvolání)

  • Družiníci se stávali bojary = páni přidělené půdy