Rusko
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vojenská reforma – 1864 – 1874
Armáda vybavena novými zbraněmi
Doba služby rekrutů zkrácena na 15 let
Zmírnila se rákosková disciplína
Upevněno i decentralizováno vojenské řízení
V 2. Etapě vydán zákon o všeobecné vojenské povinnosti –všeobecná vojenská povinnost
Celá země rozdělena na vojenské okruhy
1867 nový systém vojenských soudů
První ruská revoluce 1905 – 1907, vývoj do I. světové války
1905-1907 je období první ruské revoluce
Předtím prohraná válka s Japonskem odhalila slabiny carského režimu
Krvavá neděle – 9. Ledna 1905; střelbou rozehnána pokojná manifestace petrohradského lidu; revoluce zachvátila celou zemi; všeobecná stávka v říjnu 1905
Vznikly sověty jako orgány revolučního boje nejširších lidových vrstev
Původně stávkový orgán (ekonomický boj, hájení odborových zájmů)
17. 10. 1905 car vydal Manifest o zdokonalení státního zřízení – sliboval konstituční monarchii
Revoluce upadala, vláda upevňovala moc (1906), car manifest upravil, samoděržaví zachováno
Státní duma se nestala parlamentem; její práva omezena jakousi horní sněmovnou – Státní rada – 2 části, polovina se volila, polovina jmenována carem;
Návrh zákona musel být schválen oběma sněmovnami a carem
Stolypinova agrární reforma – konec selským občinám; rolník si mohl vyžádat půdu do osobního vlastnictví z občiny
Posílení zemědělské buržoazie – kulactvo; diferenciace na vesnici
První světová válka – rozvoj monopolů, seskupování kapitalistů – hájili zájmy kapitalistů
Vytvoření Progresivního bloku – zástupci buržoazních politických stran ve státní dumě a státní radě; požadoval rekonstrukci vlády, změny vládnutí etc. -> car rozpustil čtvrtou státní dumu
Neúspěchy ve válce -> krize režimu
Ruské hospodaření nebylo schopné zajistit potřeby země – nouze ve městech i v armádě
Krize zachvacovala celou společnost; protestovala buržoazie i lidové hnutí
Rozklad v armádě, sílilo dezertérství
Stávky -> zhoršení životních podmínek; politické stávky
Prameny práva a jeho vývoj
Obyčej – základ feudálního práva
Ustavy, uroky – vydávala knížata, doplňovala zvykové právo
Výsadní listiny – jarlyky – v období tatarské nadvlády
Reglementy, organizace, gramoty – za absolutismu, vydávané carem
Nejstarší jsou smlouvy s Byzancí z 10. Stol.
Ruská pravda – sborník právních předpisů Kyjevské Rusi (11. Stol)
Kormčije knigy – překlady Nomokanonu – sborníky byzantského práva; přeloženy také Ekloga, Procheiron i Zakon sudnyj ljudem
Pokusy o kodifikaci práva za feudálního zřízení i absolutismu – 15. Stol. 3. Redakce Ruské pravdy (Pravda zkrácená)
Pskovská a Novgorodská soudní listina – omezená a územní platnost
Suděbnik z roku 1497 – celostátní platnost (jediný zákoník) – Ivan III.
Carský Suděbnik – 1550 – přepracování – Ivan IV.