Shrnutí OPD
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Immanuel Kant (1724-1804)
recipované římské právo
městské právo
kodifikační aktivity na území římsko-německé říše
ne celoříšské zákoníky, ale pouze v jednotlivých zemí
důležitá role panovníků i právní vědy
kodifikační spor (1814)
Codex Maximilianeus Bavaricus Civilis (CMBC, 1756)
pouze soukromé právo
nebyl výlučný
přirozenoprávní vlivy jen okrajově
Allgemeines Landrecht für die preussischen Staaten (ALR, 1794)
Carl Gottlieb Svarez (Schwarz)
dvě části
I. věcná práva
zahrnující i právo obligační jako způsob nabývání vlastnictví
II. postavení jednotlivce ve společnosti
v rodině domácnosti, ve společenských skupinách (profesních i politických), poměr jednotlivce a státu
Codex Theresianus
česko-rakouská kodifikace – dlouhý proces, během vlády čtyř císařů, řada komisí s proměnlivým obsazením
„skulpturální“ kodifikační přístup
„Velké“ kodifikace občanského práva
římskoprávní tradice
základní stavební kámen každého občanského zákoníku
ovlivnily i právní vývoj jiných zemí
členění
přirozenoprávní kodifikace
Code Civil (CC, 1804)
Všeobecný občanský zákoník rakouský (ABGB, 1811)
novější „pandektistické“ kodifikace
německý Bürgerliches Gesetzbuch (BGB, 1896)
švýcarský Zivilgesetzbuch (1907, 1911)
systematika občanskopárvních kodifikací
přirozenoprávní kodifikace
v podstatě Gaiova systematika
práva osobní a věcná, způsoby nabývání vlastnictví
BGB a částečně i švýcarský ZGB
propracovanější pandektní systém
Georg Arnold Heise v roce 1807
obecná část, právo věcné, závazkové, rodinné (manželské) a dědické
principy občanskoprávní úpravy
rovnost před zákonem
ochrana (soukromého) vlastnictví
smluvní svoboda
přirozenoprávní kodifikace
připomenutí
má platit nezávisle na vůli zákonodárce, vycházet z přírody, boží autority či rozumu
od 17. století racionalistické pojetí
rozumově lze poznat a také systematicky uspořádat obecně platná a nadčasová právní pravidla
východisko osvícenských kodifikačních snah
představitelé
Hugo Grotius
Samuel Puffendorf
Christian Thomasius
Christian Wolff
Immanuel Kant
římskoprávní tradice
Code civil (CC, 1804)
vznikl poměrně rychle
přesnost a jasnost vyjadřování (oceňována i stylistická a literární stránka)
jeden z nejvlivnějších zákoníků
revoluce a následné události
první konzul Napoleon Bonaparte (1769-1821)
rakouský občanský zákoník (ABGB, 1811)
osvícenství (osvícenský absolutismus)
hlavní rysy
výlučnost
působily jako hlavní pramen práva, ne subsidiárně
zvyklosti či právní zásady se uznávaly pouze, pokud se jich zákon dovolával – secundum et intra legem
neuznávala se ani soudcovská tvorba práva – primát psaného práva
úplnost, jednotnost a obecná závaznost
v zásadě celé soukromé právo
nebyly partikulární ani územně, ani stavovsky