Shrnutí OPD

teritorialita

otevřenost vůči jiným normativním systémům

statusová nerovnost před zákonem – právo jako privilegium

pluralita „center normativní aktivity“ – Rückert – ne-systém

subjektivní – „listinné“ právo – Krause

objektivní právo se do 12. století týká hlavně procesu výkonu spravedlnosti

„gutes altes Recht“ – lex prior melior – Kern – co bylo prvně, bylo nejlepší – opak dneška

„deficitní“ bez mocenského monopolu

• konsensuálně-konkrétní

• identifikováno ve sporech – Weitzel

„ritualizované“ – Dilcher, Althoff

„aliterární“ – dynamika paměti a zapomínání – Vollrath

„obyčejové“

elementární formy vzniku – Ebel

• právní naučení mimo cílevědomou zákonodárnou činnost – Weistum

• autoritativní příkaz vrchnosti – Gebot

• konsensus právního společenství – Willkür

vrcholný středověk – pokus o kodifikaci Uherského zemského práva – upravuje vztahy mezi panovníkem a šlechtou

vymezení středověku

• zánik západořímské říše až konec 15. století (konec 100leté války, zánik Byzantské říše, objevení Ameriky, vynález knihtisku)

• z Německé literetury: zánik západořímské říše až konec 30leté války

pojem „druhé nevolnictví“ – prohloubení rozdílů mezi západní a východní Evropou

Francká říše

• kodifikace práva – následovali římské právo – chtěli zákon

• pojem „partikularismus“ – spojený s Římem

  • nejednotnost práva – rozčlenění – roztříštění

  • dvojí forma

    • místní – typicky pro Franckou říši – platila práva zemí (právní obyčeje) + Římské právo

    • statusové – typické pro vrcholný středověk – privilegia – statusově rozčleněné – dle členění obyvatelstva

• sever – obyčejové právo

• jih – psané právo

• barbarské zákoníky

• kapituláře – instrukce pro státní úředníky, panovník jimi zasahoval všude