Shrnutí OPD

• nárok, oprávnění

• soubor pravidel regulovaných, vynucovaných státem, za jejichž porušení jsou udělovány sankce

• dělení

  • soukromé

  • veřejné

Právní systém

• evropský – kontinentální

• anglosaský

• náboženské systémy

Právní norma

• pravidlo chování, které udává, jakým způsobem se chovat, a za kterou stojí stát, tj. vynucováno státní mocí

Pramen práva

• materiální smysl

  • vnější vliv

    • cokoliv, z čeho právo pochází

• formální smysl

  • vlastní prameny práva

    • normativní právní akt

      • vznikl z uvědomělé právotvorné činnosti zákonodárce

      • individuální právní akt

        • rozhodnutí, rozsudek, usnesení

      • právní obyčej

        • spíše v dřívější době

        • nepsaný zvyk, který se dodržuje a je vynucován státní mocí

      • precedent

        • anglosaské právo

        • soudní nebo správní

        • rozhodnutí orgánu, které může nabýt normativní povahu

      • mezinárodní kolektivní smlouvy

  • prameny poznání práva

    • všechny jiné formy, které vypovídají o právu, např. učebnice

Právo v historii

• pestrá forma, prameny, oblasti práva

  • primární

  • sekundární

  • terciální

2. přednáška – prof. JUDr. Ladislav Vojáček, CSc. 3.10.2017

Recepce římského práva

• ovlivnění – pronikání jednotlivých prvků

Vývoj římského práva po zániku západořímské říše

• přežívání v západoevropských germánských říších – středověká Evropa, západní křesťanské státy, východní Řecko-slovanská Říše

  • nepovažuje se za součást recepce

  • personalita práva

    • původní galorománské obyvatelstvo ho používalo jako „národní“

  • „leges romanae barbarorum“ – národní římské zákony

  • „Ecclesia vivit lege Romana“ – církev žije římskými zákony

  • kontinuální vývoj v Byzantské říši

    • objevení Digest ve 2. polovině 11. století

Termín recepce

• přejímání, přijetí, přebírání, převzetí

• terminus technicus, protože „jen“ pronikání jednotlivých prvků římského práva – institutů, pojmů, zásad, logických konstrukcí

• akulturace středověkých právních řádů

• romanizace práva

Počátek vlastní recepce

• od 11. století

• systematické studium orientované na budoucnost, vytvoření nové právní vědy

• nález justiniánských Digest – impuls k rozpoutání recepce

• pozitivní vztah k antické tradici

• univerzalistické tendence štaufovských císařů

Glosátoři

• Bologna

• Irnerius a jeho žáci Martinus, Bulgarus, Jacobus, Hugo

• glosy

• Accursius: Glossa ordinaria – magna. - Velký lesk neobvyklého.

• Vulgata

Komentátoři

• postglosátoři, konsiliátoři, civilisté

• ekonomické zájmy severoitalských měst

• volnější přístup, ohled na platné právo

• zpracovali, zobecnili a uspořádali obsah římského práva s použitím nových pojmů – mos italicus

• Bartolus de Saxoferrato, Baldus de Ubaldis

• výsledek

  • ius commune – obecné právo

    • ucelený systém soukromého práva vybudovaný na římskoprávních základech

    • podle tvůrců mělo jít o univerzálně použitelné právo