Shrnutí OPD
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Uplatnění recipovaného římského práva
Itálie
Francie
Mos gallicus
16. století
vliv humanismu
návrat k původnímu římskému právu – antice
kriticko-historická metoda
Andreas Alciatus
vydávali sbírky pramenů
Dionysius Gothofredus – poprvé CIC
Anglie
přerušení procesu recepce
zákazy již ve 12., 13. století
důvod
specifický právnický stav, uchování jednoty práva
v 16., na začátku 17. století podpora panovníky
Nizozemí
16. století
před a v průběhu revoluce
Leyden
„škola elegantní jurisprudence“
historicko-kritická metoda
jasný systém
vytříbený styl
Gabriel van den Muyden, Arnold Vinnius, Johann de Voet, Gerhard Nooth
uplatnění v koloniích
země Koruny české
kanonické právo
městské právo a horní právo
Maiestas Carolina
pražská univerzita
apelační soud
„Justiniána ciesaře ustanovenie a naučenie“ - 1562
hlavní pozornost – římsko-německá říše
jednorázové převzetí – recepce v pravém slova smyslu
zřízení říšského komorního soudu 1495 v rámci tzv. Maxmiliánových reforem
Řád říšského komorního soudu
žaloby proti zeměpánům + odvolání od zemských a městských soudů
soudit především podle „obecného práva říše“ + domácí právo
právnické školy
kameralistika
sepjetí s Říšským komorním soudem
Joachim von Mynsinger von Grundeck, Andreas Gail
škola právníků – systematiků
vliv humanismu
saská právní věda – východisko Konstituce, zákoník ovlivněný římským právem – 1572
Benedict Carpzov – 1595 – 1666
usus modernus pandectarum
zejména 17. a 18. století
„moderní užití římského práva“
Samuel Stryk: Usus modernus pandectarum
Georg Adam Struve: Iurisprudentia Romano-Germanica forensis („Malý Struve)
Johannes Chilter: Praxis iuris Romani in foro Germanico
nejdříve lotharská legenda, pak: římské právo platí silou právního obyčeje
Věda pandektního práva
19. století
pandektistika
v širším rámci historické školy
návrat k CIC – glosátorům
přesné pojmové učení
dotvořila obecnou teorii občanského práva
Carl Ludwig Arndse, Friedrich Carl von Savigni, Georg Friedrich Puchta
kritici: Rudolf von Ihering
3. přednáška – PhDr. Mgr. Jakub Razim, Ph.D. et Ph.D. 10.10.2017
Stát a právo ve středověké Evropě
právní medievistika – hlavní směry bádání:
dějiny pojmů a idejí
právní terminologie
právní etnologie
konflikt a řád ve společnosti
proces nalézání práva – tvorby právních norem
antropologický pojem práva
„právo je pojem a nikoliv jev“
forma
abstraktní pravidla
kodifikace, chování lidí, rozhodovací praxe
obsah
autorita
univerzální použitelnost
závazek – příkazy a zásady
sankce
Středověké právo
dvě kultury
psaná
národní – znalci práva, kteří neuměli číst ani psát, ale řešili právní problémy
personalita
Brunnerova definice „země“ – roztříštěná společnost – právní režimy vztažené k osobám se lišili po vertikální linii (různé společenské postavení) i horizontální – v různých částech mohly platit různé obyčeje, městský statut se měnil prostřednictvím dohod mezi různě důležitými jedinci