Shrnutí OPD

Uplatnění recipovaného římského práva

• Itálie

• Francie

  • Mos gallicus

  • 16. století

  • vliv humanismu

  • návrat k původnímu římskému právu – antice

  • kriticko-historická metoda

  • Andreas Alciatus

  • vydávali sbírky pramenů

  • Dionysius Gothofredus – poprvé CIC

• Anglie

  • přerušení procesu recepce

  • zákazy již ve 12., 13. století

    • důvod

      • specifický právnický stav, uchování jednoty práva

  • v 16., na začátku 17. století podpora panovníky

• Nizozemí

  • 16. století

  • před a v průběhu revoluce

  • Leyden

  • „škola elegantní jurisprudence“

    • historicko-kritická metoda

    • jasný systém

    • vytříbený styl

    • Gabriel van den Muyden, Arnold Vinnius, Johann de Voet, Gerhard Nooth

    • uplatnění v koloniích

• země Koruny české

  • kanonické právo

  • městské právo a horní právo

  • Maiestas Carolina

  • pražská univerzita

  • apelační soud

  • „Justiniána ciesaře ustanovenie a naučenie“ - 1562

• hlavní pozornost – římsko-německá říše

  • jednorázové převzetí – recepce v pravém slova smyslu

  • zřízení říšského komorního soudu 1495 v rámci tzv. Maxmiliánových reforem

  • Řád říšského komorního soudu

    • žaloby proti zeměpánům + odvolání od zemských a městských soudů

    • soudit především podle „obecného práva říše“ + domácí právo

  • právnické školy

    • kameralistika

      • sepjetí s Říšským komorním soudem

      • Joachim von Mynsinger von Grundeck, Andreas Gail

    • škola právníků – systematiků

      • vliv humanismu

    • saská právní věda – východisko Konstituce, zákoník ovlivněný římským právem – 1572

      • Benedict Carpzov – 1595 – 1666

    • usus modernus pandectarum

      • zejména 17. a 18. století

      • „moderní užití římského práva“

        • Samuel Stryk: Usus modernus pandectarum

        • Georg Adam Struve: Iurisprudentia Romano-Germanica forensis („Malý Struve)

        • Johannes Chilter: Praxis iuris Romani in foro Germanico

      • nejdříve lotharská legenda, pak: římské právo platí silou právního obyčeje

Věda pandektního práva

• 19. století

• pandektistika

• v širším rámci historické školy

• návrat k CIC – glosátorům

• přesné pojmové učení

• dotvořila obecnou teorii občanského práva

• Carl Ludwig Arndse, Friedrich Carl von Savigni, Georg Friedrich Puchta

• kritici: Rudolf von Ihering

3. přednáška – PhDr. Mgr. Jakub Razim, Ph.D. et Ph.D. 10.10.2017

Stát a právo ve středověké Evropě

• právní medievistika – hlavní směry bádání:

  • dějiny pojmů a idejí

    • právní terminologie

  • právní etnologie

    • konflikt a řád ve společnosti

  • proces nalézání práva – tvorby právních norem

    • antropologický pojem práva

    • „právo je pojem a nikoliv jev“

  • forma

    • abstraktní pravidla

      • kodifikace, chování lidí, rozhodovací praxe

  • obsah

    • autorita

    • univerzální použitelnost

    • závazek – příkazy a zásady

    • sankce

Středověké právo

• dvě kultury

  • psaná

  • národní – znalci práva, kteří neuměli číst ani psát, ale řešili právní problémy

  • personalita

    • Brunnerova definice „země“ – roztříštěná společnost – právní režimy vztažené k osobám se lišili po vertikální linii (různé společenské postavení) i horizontální – v různých částech mohly platit různé obyčeje, městský statut se měnil prostřednictvím dohod mezi různě důležitými jedinci