Shrnutí OPD
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
volby do ústavodárného Národního shromáždění v lednu 1919
Friedrich Ebert – první prezident
zákon o prozatímní říšské moci, které je možné považovat za prozatímní říšskou ústavu
zákonodárná moc náležela vedle Národního shromáždění rovněž Výboru států
prozatímní národní shromáždění schválilo 31.7.1919 novou federalistickou Ústavu, která vstoupila v účinnost dne 14.8.1919
Výmarská ústava
ústava se skládala ze dvou hlavních částí
organizace a úkoly říše
upraveno postavení a pravomoci Říšského sněmu, prezidenta, vlády, říšské rady
práva a povinnosti občanů
zákonodárná moc
reprezentována Říšským sněmem (Reichstag) a Říšskou radou – byli jmenování, na voleni (Reichsrat)
volební systém neobsahoval žádnou uzavírací klauzuli
členové Říšské rady nebyli voleni ve volbách, nýbrž vysílání zemskými vládami
Říšský prezident
měl v období Výmarské republiky velmi silné postavení
vydávat tzv. nouzová nařízení s mocí zákona (Notverordnungen), kterými mohl suspendovat i některá základní práva a svobody
Důvody neúspěchu Výmarské republiky a nástupu nacismu
velmi tvrdé a ponižující podmínky Versailleské smlouvy – vládě Výmarské republiky se nepodařilo vyjednat její revizi
antidemokratické myšlení ve vedoucích vrstvách německé společnosti – státní správa, soudnictví, armáda
hospodářská krize – nezaměstnanost, přetížený sociální systém, sociální sestup
podcenění NSDAP a její masivní propaganda
mezery ve výmarské ústavě
nebyla zde zakotvena žádná hodnotová orientace
při volbách do říšského sněmu neexistovala uzavírací klauzule
bylo velmi snadné svrhnout vládu, což mělo za důsledek politickou nestabilitu
prezident měl velmi silné postavení a mohl vydávat nouzová opatření s mocí zákona, které poté posloužily nacistům k likvidaci opozice
Itálie
charakteristické rysy vývoje státu a práva ve fašistických státech v oblasti státu
vlády používají teroristických metod ve správě a militarizují státní aparát
vydávání protiústavních zákonů a likvidace demokratických svobod, zákonnosti, atd.
centralizace státní správy a zavedení „vůdcovského principu“
vytváří se nové polostátní organizace
představa státu jako nadtřídní organizace
šovinistická, rasistický politika
v oblasti práva
vláda zvyšuje trestní represi proti protifašistickým silám
v procesu se upouští od zásady formální rovnosti stran
státní zásahy omezují smluvní svobodu
neurčité právní pojmy
popření některých základních principů
Itálie
v roce 1919 se poprvé na scénu dostává bývalý socialista Benito Mussolini
mezi požadavky fašistů náleželo
zavedení volebního práva pro ženy
snížení aktivního volebního práva na 18 let
zavedení osmihodinové pracovní doby, podíl zaměstnanců na vedení podniků