Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Shrnutí OPD

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (108.27 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

  • volby do ústavodárného Národního shromáždění v lednu 1919

  • Friedrich Ebert – první prezident

  • zákon o prozatímní říšské moci, které je možné považovat za prozatímní říšskou ústavu

  • zákonodárná moc náležela vedle Národního shromáždění rovněž Výboru států

  • prozatímní národní shromáždění schválilo 31.7.1919 novou federalistickou Ústavu, která vstoupila v účinnost dne 14.8.1919

  • Výmarská ústava

    • ústava se skládala ze dvou hlavních částí

      • organizace a úkoly říše

        • upraveno postavení a pravomoci Říšského sněmu, prezidenta, vlády, říšské rady

      • práva a povinnosti občanů

    • zákonodárná moc

      • reprezentována Říšským sněmem (Reichstag) a Říšskou radou – byli jmenování, na voleni (Reichsrat)

      • volební systém neobsahoval žádnou uzavírací klauzuli

      • členové Říšské rady nebyli voleni ve volbách, nýbrž vysílání zemskými vládami

    • Říšský prezident

      • měl v období Výmarské republiky velmi silné postavení

      • vydávat tzv. nouzová nařízení s mocí zákona (Notverordnungen), kterými mohl suspendovat i některá základní práva a svobody

  • Důvody neúspěchu Výmarské republiky a nástupu nacismu

    • velmi tvrdé a ponižující podmínky Versailleské smlouvy – vládě Výmarské republiky se nepodařilo vyjednat její revizi

    • antidemokratické myšlení ve vedoucích vrstvách německé společnosti – státní správa, soudnictví, armáda

    • hospodářská krize – nezaměstnanost, přetížený sociální systém, sociální sestup

    • podcenění NSDAP a její masivní propaganda

    • mezery ve výmarské ústavě

      • nebyla zde zakotvena žádná hodnotová orientace

      • při volbách do říšského sněmu neexistovala uzavírací klauzule

      • bylo velmi snadné svrhnout vládu, což mělo za důsledek politickou nestabilitu

      • prezident měl velmi silné postavení a mohl vydávat nouzová opatření s mocí zákona, které poté posloužily nacistům k likvidaci opozice

  • Itálie

    • charakteristické rysy vývoje státu a práva ve fašistických státech v oblasti státu

    • vlády používají teroristických metod ve správě a militarizují státní aparát

    • vydávání protiústavních zákonů a likvidace demokratických svobod, zákonnosti, atd.

    • centralizace státní správy a zavedení „vůdcovského principu“

    • vytváří se nové polostátní organizace

    • představa státu jako nadtřídní organizace

    • šovinistická, rasistický politika

    • v oblasti práva

      • vláda zvyšuje trestní represi proti protifašistickým silám

      • v procesu se upouští od zásady formální rovnosti stran

      • státní zásahy omezují smluvní svobodu

      • neurčité právní pojmy

      • popření některých základních principů

    • Itálie

      • v roce 1919 se poprvé na scénu dostává bývalý socialista Benito Mussolini

      • mezi požadavky fašistů náleželo

        • zavedení volebního práva pro ženy

        • snížení aktivního volebního práva na 18 let

        • zavedení osmihodinové pracovní doby, podíl zaměstnanců na vedení podniků

    Témata, do kterých materiál patří