Shrnutí OPD

jednotlivec má jednat primárně v zájmu, tzn. upřednostnit zájem společenství před zájmem vlastním

Roland Freisler (1939)

• „neexistuje žádný soukromý život, který by nebyl ovlivněn životem veřejným...“, a také „žádná oblast práva, která by upravovala jen soukromou sféru, a také žádná, která by regulovala výlučně veřejnou sféru.“

Rudolf Bechert

• „Konečné znění občanského zákoníku bylo jen špatně zakrytým zachováním římského práva. Římské právo pozdvihlo myšlenku jednotlivce a dostalo se tak do zřejmého rozporu s německým právem. Neboť odvozuje-li římské právo všechny zásady z jednotlivce, německé právo je vybudováno na zcela opačném základě – právo jednotlivce odvozuje z práva pospolitostí. Zatímco je římské právo pojato individualisticky, je německé právo pojato socialisticky.“

požadavek na odstranění římského práva z německého právního řádu obsahoval program NSDAP z 24. února 1920, jehož devatenáctý bod zněl:

• „Požadujeme nahrazení římského práva, které slouží materialistickému světovému řádu, německým právem obecným.“

nacisté kritizovali římské právo ze dvou hledisek

• rasového

• jeho chybějící vazby na národní společenství

římské právo bylo posuzováno a označována jako „zažidovštělé“ a cizorodé

nacistická literatura uznávala pouze původní římské právo z raného období římských dějin, justiniánskou kodifikaci však již nikoliv

na vrcholu nacistické kritiky římského práva však stála jeho recepce – byla označována za „národní neštěstí“

nejvíce byla napadána pandektistika a její pojmotvorba

kritizována především individualistická a materialistická povaha římského práva a neexistence podřízení zájmů jednotlivce celku

bod 24 program NSDAP

• „... Strana bojuje proti židovsko-materialistickému duchu v nás a mimo nás a je přesvědčena, že trvalé ozdravení našeho lidu se může dít pouze zevnitř na základě: upřednostnění zájmu celku před právem jednotlivce.“ (Gemeinnutz vor Eigennutz)

doložky veřejného blaha

• charakteristické pro nacistické právní předpisy jak veřejného, tak i soukromého práva

• představovaly tak prosazení ideologické zásady národního socialismus „prospěch celku před zájmem jednotlivce“

• dochází tak k často odlišné interpretaci generálních klauzulí z období Výmarské republiky a k masivními vytváření nových po roce 1933

• mezi tyto doložky a neurčité právní pojmy náležely např.: dobré mravy, dobrá víra, námitka zlého úmyslu či podvodného jednání, nepřiměřená tvrdost, důležitý důvod, k zamezení hospodářských škod, k zabránění nebezpečí

Lidový zákoník (Volksgesetzbuch)

• nová kodifikace

• měl se skládat z těchto částí (knih):

  • soukmenovec

  • rodina

  • dědictví

  • právní styk a rušení

  • vlastnictví

  • práce

  • podnik

  • sdružení