Umep _ smlouvy

Vyjádření definitivního souhlasu se smlouvou navenek

Jak poznám, která smlouva vejde v platnost čím – je to tam uvedeno, co je potřeba + to upravuje Ústava (podpis, výměna nót, ratifikace, přístup). Na základě vyjádřeného souhlasu smlouva vstupuje v platnost. Podpis smlouvy zajišťuje VŽDY vláda, i v případě prezidentských smluv.

Objektivní a subjektivní vstup v platnost mnohostranné smlouvy

Minimální počet smluvních stran = ve smlouvě je dohodnuto, kolik to je.

Jazyky smlouvy

Autentické znění = znění v jazyce, ve kterém byla smlouva podepsána, co je to za jazyky – zjistíme na konci smlouvy.

Český překlad ≠ české autentické znění.

U mnohostranných smluv musí být nějaký funkcionář (např. Generální tajemník OSN) funkci depozitáře = správce, jsou u něj v archivu uloženy originály a ratifikační listiny, z toho vytváří ověřené kopie, které dále rozesílá státům.

Výhrada = když smluvní strana nesouhlasí s jedním ne základním ustanovením, učiní se při ratifikaci (podpisu), s výhradou čl. toho a toho – není pro stát závazný.

Všechny mezinárodní smlouvy by teoreticky měly být registrovány u OSN (United Nations Treaty Series – věstník – texty všech smluv smluvních států), kam to odešle depozitář. Nemá to právní účinky, jen orientační. Smlouva, která registrovaná u OSN není: kdyby došlo ke sporu, který má řešit mezinárodní soudní dvůr, nemohou se strany na tu smlouvu odvolat, ale jinak za neregistraci sankce není.

Veřejné právo musí upravovat vztah mezi mezinárodními smlouvami a vnitrostátními právními předpisy, také aby se mohla vztahovat na jednotlivce.

Čl. 10 Ústavy:

Vyhlášené = zvláštní publikace normy, oficiálně = ve sbírce mezinárodních smluv, starší smlouvy ve sbírce zákonů; pokud má být účinná, musí být publikovaná (stejně jako zákony) + povinnost vyhlásit, jinak není závazná pro jednotlivce (ačkoli pro stát ano).

Ratifikaci = musím stvrdit souhlas s tím, co je ve smlouvě – vláda ji předloží parlamentu, on vyjádří souhlas, poté dojde k ratifikaci, kterou provádí prezident na základě souhlasu parlamentu (z hlediska právního účinku: ratifikace=přístup). Když byla podepsaná, byla ratifikovaná; když nebyla podepsaná, tak se k ní přistoupí (když je to první styk státu se smlouvou). U dvoustranné smlouvy je možná pouze ratifikace, nejde přistoupit.

Stát vázán smlouvou = až když smlouva vstoupí v platnost

Součástí právního řádu = je závazná pro jednotlivce

Stanoví-li… něco jiného, má přednost smlouva = má aplikační přednost před zákonem, netýká se hierarchie právního řádu, nemá vyšší právní sílu.

Co když mezinárodní smlouva stanoví něco jiného než ústavní zákon nebo LZPS? Aby se tomu předešlo – předběžná kontrola ústavnosti mezinárodních smluv ústavním soudem (jen na návrh, ne automaticky). Kdyby se na to došlo později, je to složitější (u nás o tom Týč neví, resp. 1 případ u unijního norma v rozporu s Listinou, které má taky přednost před zákonem, u eurozatykače se to stalo, měli někoho předat do Německa, ačkoli je to český občan – vlastní občané se nevydávají do ciziny podle LZPSs): řeší se to interpretačně, aby se výkladově rozpor odstranil.