Sovětské právo

• 1918 – začíná zahraniční vojenská intervence

• Sovětská moc byla obklíčena ze všech stran a udržela se pouze v centrálním Rusku

• Vyhlášení všeobecné branné povinnosti – heslo Vše pro frontu

• Zřízení dělnické a rolnické obrany – předsedou se stal Lenin

• Znárodňování průmyslu, centralizace, odvádění přebytků v zemědělství

• 1920, 1921 – dekrety o mobilizaci do práce

• Ztrácení funkce peněz, naturalizace mezd, přídělový systém

prameny práva a jeho vývoj

• Přijetí usnesení O přesném dodržování zákonů (O revoluční zákonnosti)

• Systém registrace a kontroly výroby i spotřeby a systém povinného odvádění přebytků produkce vytlačily z života země všechny druhy smluv – potlačení občanského právy = občanskoprávní vztahy prakticky vymizely

• Významná funkce trestního práva

  • Vedoucí zásahy trestního práva RSFSR (1919) – pokus o systematické zpracování norem obecné části trestního práva

• Dva první sovětské zákoníky – Kodex zákonů o práci a rodinný zákoník

  • 8hodinová pracovní doba, právo na mzdu, diferenciace mzdy v závislosti na charakteru práce

  • Pracovní povinnost občanů Ruské republiky od 15 do 50 let (1918)

  • Uzavřením manželství se nevytvářelo majetkové společenství manželů

  • Manželství musí být zaregistrováno v matričních odděleních místních sovětů

Vstup do manželství: muži 18 let, ženy 16 let

Nová ekonomická politika (nep)

• První světová válka a občanská válka znamenaly pro Rusko hospodářskou katastrofu

• Těžké postavení pro dělníky a rolníky – nespokojenost

• X. sjezd komunistické strany (1921) – přechod k nové ekonomické politice

  • Místo odvádění přebytků naturální daň

• Vznik družstevních fondů – směny s rolníky

• Směna a obchod mají opět své místo v ekonomice – konec válečného komunismu

Prameny práva a jeho vývoj

• NEP kladla nároky i na právo – vznikla celá řada nových, za válečného komunismu nepřípustných vztahů

• 1922-1923: vydáno plno zákoníků a norem

Občanské právo

• Dekret zkráceně nazývaný jako Deklarace majetkových práv

  • Připouštění soukromé iniciativy

  • Znovuobnovené dědění

• Občanský zákoník RSFSR (1923)

  • Sovětské soudy nebudou rozhodovat žádné spory vzniklé z občanských vztahů před 7. 11. 1917

  • Rozeznávání těchto druhů vlastnictví: státní X družstevní X soukromé (jen předměty osobní potřeby a omezeně výrobní prostředky)

trestní právo

• Trestněprávní kodex (1922)

  • Všechny dříve vydané trestněprávní normy pozbývaly platnosti

Spočívá v neúměrném zveličování zásluh a vlastností a silně zritualizovaném uctívání vůdčí osobnosti uvnitř určitého hnutí nebo v rámci celé společnosti, jev typický zejména pro 20. století, především v diktaturách. Pojem „kult osobnosti“ byl poprvé použit v Sovětském svazu v roce 1924, v souvislosti s uctíváním a glorifikací V. I. Lenina. Učinil tak Michail Ol'minskij, vedoucí Časopisu Historické komise pro dějiny Říjnové revoluce a Všesvazové komunistické strany (bolševiků). Ol'minskij pěstování kultu okolo Lenina odsoudil a zdůraznil, že kult osobnosti celkově odporuje duchu marxismu a vědeckého socialismu. (Zdroj: R. Löhmann: Der Stalinmythos: Studien zur Sozialgeschichte des Personenkultes in der Sowejetunion. Münster 1990.)