Přednášky ŘP

(neženatí, neprovdané) lidé byli kráceni na dědických právech 

- 

platil zákaz obdarování mezi manželi, výjimkou bylo příležitostné obdarování, jitřní dar – manžel 

obdaroval manželku po svatební noci, aby manželka získala nějakou ekonomickou jistotu, kdyby se 
manželovi stalo něco po druhé noci  

Věno = dos 

- 

majetek, který žena přinášela manželovi, aby mu pomohla s výlohami spojenými se zakládáním nové 

rodiny 

- 

žena neměla povinnost věno přinést, ale bylo to žádoucí a běžné 

- 

věno přijímal manžel nebo jeho pater familias 

- 

věno pocházelo buď z majetku ženy, jejího otce nebo jakékoliv třetí osoby (ženin dlužník, někdo, kdo jí 

chtěl věno darovat) 

- 

manžel mohl s věnem nejprve volně disponovat, po reformě Oktaviána Augusta potřeboval ke zcizení 

(převedení na někoho jiného) souhlas manželky 

- 

pokud manželství zanikalo, manžel věno vracel, ale za každé dítě si mohl nechat jeho 1/6 

- 

při zapuzení manželky si nechal 1/6 (těžší poklesky) nebo 1/8 (nemravné chování) 

- 

pokud manželka muže okradla, mohl si nechat tolik z věna kolik mělo hodnotu to co ukradla 

Moc otcovská – patria potestas 

- 

děti podléhaly svému otci natolik, že jejich postavení bývalo přirovnáváno k postavení otroků 

- 

pater familias mohl ve vztahu k dětem úplně cokoliv, v nejstarší době měl i právo nad životem a smrtí 

svých dětí, mohl své děti prodat nebo je vydat do mancipia 

- 

otec mohl také dítě nepřijmout do rodiny, odložit, prodat 

- 

otec měl právo jmenovat dětem poručníka v poslední vůli 

- 

děti, které byly v moci otcovské, nebyly samostatnými subjekty práv, ale synové se mohli zavazovat 

smlouvami 

- 

peculium – vyčleněný majetek, který otec věnuje svému synovi, nebo ho syn sám získal (žold, plat