TP otázky ke zkoušce, zpracované cca

  Právní komparatistika (srovnávací pravověda) – zabývá se studiem styčných bodů a rozdílů 

jednotlivých právních kultur 

  U nás nejvýznamnější Viktor Knapp 
  Dnes, v důsledku integrace ČR do mezinárodních struktur jsou srovnávací prvky a metody ve 

všech disciplínách 

40 

  Právní kulturu můžeme chápat jako součást lidské kultury obecně – projev míry vyspělosti dané 

kultury, úroveň tvorby a interpretace práva, nebo jako právní systém samotný 

  Je nejvyšší úrovní, na níž rozlišujeme mezi typy práva 
  Zahrnuje společenský či náboženský kontext právního vývoje, základní regulativní mechanismy, 

historii a role jednotlivých společenských institucí 

  V současnosti rozlišujeme právní kultury: evropskou (kontinentální), angloamerickou, 

islámskou, hindskou, africkou a východoasijskou 

  Pod úrovní právních kultur rozlišujeme právní systémy – vymezují se charakteristickými znaky – např. 

konkrétní kompozice právních institucí, forma a struktura pramenů práva apod. 

  V evropské právní kultuře rozlišujeme systémy: jihoevropský, francouzský, alpský, severský a 

východoevropský 

  Nejnižší úroveň pro srovnávání představuje právní řád – kritériem je státní jurisdikce 

PRÁVNÍ KULTURA KONTINENTÁLNÍ EVROPY 

  Důsledné oddělení zákonodárné a soudní moci 
  V oblasti právotvorby dominují zastupitelské orgány 
  Koncepce absolutní závaznosti dominantních pramenů práva – normativních právních aktů a 

normativních smluv 

  Právo vystavěno okolo právních předpisů – právo ztotožňováno se zákonem 

  Často velké kodexy 

  Soud má povahu zprostředkovaně legitimovaného orgánu, který právo netvoří, ale pouze aplikuje 

  Francie, Finsko: soud slouží jako mechanismus objektivní ochrany státu 
  ČR, další státy: soud slouží jako prostředek k řešení konkrétních sporů nebo ochrany subjektů 

před zásahy státní moci