TP otázky ke zkoušce, zpracované cca

  Převzetí římského modelu odlišení veřejného a soukromého práva – kopíruje jej i rozdělení soudů 
  Vzájemná spolupráce a svázanost evropských států 
  Evropská právní kultura je formálnější a rigidnější, má spíše pozitivistické ražení 

ANGLOAMERICKÁ PRÁVNÍ KULTURA 

  Vyvíjela se také částečně na římskoprávních základech, ale ty byly brzy odmítnuty – angloamerická 

právní kultura se vyvíjela jako velmi specifické právní prostředí 

  Pragmatismus  - praktičnost, snaha o řešení jednotlivých sporů a hledání rozumných východisek 

z konkrétních právních situací 

  Nečiní si ambice přijímat objektivní a všeobecně platné závěry, ale rozumně vyřešit konkrétní 

spory – suma takových jednotlivých řešení tvoří právní řád 

  Nemá ambice totální stability, objektivity a právní jistoty 

  Ústřední roli hraje soud a jím vytvářená pravidla – precedenty 
  Legislativa má argumentační závaznost – výsledek se neodvozuje od absolutní platnosti zákona, ale od 

právního argumentu 

  Britská ústava má obyčejový charakter – prameny jsou útržkovitá legislativa z různých fází historického 

vývoje a ústavní tradice 

  Další časté prameny: právní principy, doktrinální publikace, principy spravedlnosti apod. 
  Vysoká flexibilita systému, méně formální charakter 
  Nemá důsledné oddělení veřejného a soukromého práva 
  Nižší míra právní jistoty, roztříštěnost, nejednotnost práva 
  Rule of law – pravidlo omezující roli soudce v oblasti právotvorby i aplikace práva; v Evropě odpovídá 

koncepci právního státu 

  Absolutní respekt k objektivnímu právu 

41 

  Jediná doktrína absolutní závaznosti pramenů práva 
  Podobné našemu zákazu svévole 

  Severoamerické právo – vyšší míra partikularismu a nejednotnost 

  Mnohé otázky si rozhodují soudy jednotlivých států, sjednocené federativní právo představuje