TP - Pražská scripta

•

Jiné skutečnosti, které nemají charakter právních skutečností (nejsou právními tituly):

◦

Právně relevantní – právo s nimi spojuje určité důsledky, ne ovšem bezprostřední vznik právního vztahu, např. zkouška 
na vysoké škole, svědecká výpověď

◦

Právně irelevantní – právo s nimi nespojuje žádné právní důsledky

37. Klasifikace právních skutečností

Právní skutečnost

•

Právní skutečnost – okolnost, s níž právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu,tj.subjektivních práv a 
právních povinností

•

spočívají v právně relevantním jednání fyzické nebo právnické osoby – v souladu s objektivním právem (právní jednání), 
nebo v rozporu s ním (protiprávní jednání)

•

povahu právních skutečností – mají i některé objektivně,tj.mimovolně, nastalé okolnosti – pokud s nimi právní normy 
spojují právní následky spočívající ve vzniku, změně nebo zániku práv a povinností

◦

v souladu s objektivním právem – právní události (narození, smrt člověka; uplynutí časové lhůty, pojistná událost)

◦

v rozporu s objektivním právem – protiprávní stavy – jejichž důsledkem je vznik objektivní právní odpovědnosti

•

Právní skutečnosti dělíme ze dvou hledisek:
◦

z hlediska jejich souladu nebo rozporu s objektivním právem (normami práva)

◦

z hlediska toho, zda jsou projevem vůle nebo nastávají mimovolně 

•

jakékoliv skutečnosti jakou součásti objektivní nauky můžeme rozdělit na tři druhy:
◦

a) skutečnosti právně irelevantní – bez právního významu

◦

b) skutečnosti právně relevantní, které ale nejsou právními skutečnostmi v právním smyslu

▪

mají právní význam, ale nejsou právními skutečnostmi stricto sensu 

66

•

nejsou právním titulem vzniku, změny, zániku právní povinnosti 

▪

právo s nimi spojuje určité důsledky, nikoliv však bezprostřední vznik, změnu a zánik právního vztahu