TP - Pražská scripta

•

Právní jednání, které nesplňují zákonem stanovené obsahové a formální náležitosti, jsou neplatné, popř.se k nim nepřihlíží 
(např. pokud právní úkon učiní ten, kdo nemá právní způsobilost; pokud svým obsahem odporuje zákonu, či ho obchází; pokud 
byl učiněn nesvobodně a nevážně)

•

Dělení právního jednání - podle toho, zda vznikají konsenzuálně (shodným projevem vůle dvou nebo více subjektů), nebo 
jednostranným projevem vůle:
◦

dvoustranné a vícestranné projevy vůle (smlouvy) – vznikají konsensuálně, tj. shodným projevem vůle dvou či více 
subjektů, nejčastější je smlouva

▪

smlouva sestává ze dvou jednostranných právních úkonů (oferta = nabídka, akceptace = přijetí)

▪

smlouva vzniká v okamžiku souhlasu vůle obou stran ⇒ nemůže vzniknout proti vůli (bez vůle) jedné každé ze 
smluvních stran

▪

obě strany musí mít stejnou dispoziční možnost (mohou být omezeny zákonnými důvody, stanovenými kogentní)

▪

smlouvy se vyskytují především v soukromoprávních vztazích, existují však i veřejnoprávní (státy jako subjekty 
mezinárodního práva)

▪

„smluvní svoboda“ – smluvní strany si samy dohodnou oprávnění, povinnosti, event. sankce za nesplnění 
povinností, rozsah smluvní svobody je dán dispozitivní formou právní úpravy a její limity stanoví kategorická 
ustanovení norem, tyto limity nemohou strany překročit pod hrozbou neplatnosti smlouvy

67

◦

dvoustranné (vícestranné) jednání se dělí podle formy

▪

verbální (ústní) – např. uzavření manželství

▪

literární (písemné) – např. prodej nebo darování nemovitosti

▪

konkludentní (mlčky činěné) – oferta a akceptace provedené vlastním jednáním (koupě zboží) 

◦

jednostranné – jednostranné právní jednání jsou jednostranným projevem vůle fyzické či právnické osoby, které vedou 
ke vzniku, změně nebo zániku subjektivního práva nebo právní povinnosti (závěť, žaloba, vyhlášení veřejné soutěže,