TP - Pražská scripta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
o
např. index, vysvědčení, OP
92
57. Právní stát a vláda práva – shodné rysy a rozdíly
Rozdíly mezi kontinentálním (právní stát) a angloamerickým (rule of law) systémem práva
rozdíly v pramenech práva
o
ovlivňuje to další tři rozdíly
o
KS – zákon
o
AS – preferují se precedenty, platí mnohost pramenů práva
rozdíl v postavení soudců z hlediska tvorby práva
o
KS – soudci právo nalézají mezi stranami (inter pares), netvoří ho, pouze Ústavní soudy působí vůči všem (erga
omnes) v rámci abstraktní kontroly ústavnosti
o
AS – soudci nalézají právo a vyšší soudy mohou právo tvořit (působí erga omnes)
rozdíl v právních institucích
o
v právní terminologii a celkovém chápání práva a v dělení práva
o
KS – soukromé x veřejné, je založeno na recepci římského práva
o
AS – nerozlišuje právo soukromé a veřejné
rozdíl v pojetí právního státu
o
vázanost státní moci právem, respektování právního rámce řešení společenských konfliktů → to je společné pro
obě ideje
o
v pojetí zákonnosti
•
KS – vychází ze zákona, výsledkem je doktrína právního státu
•
AS – prosazena vláda práva (rule of law)
Právní stát
takový stát, v němž je výkon státní moci omezen zákonem, vychází z myšlenky dominance (svrchovanosti, primátu) zákona
orgány veřejné moci smějí činit jen to, co jim zákon výslovně dovoluje, zatímco občan smí činit vše, co zákon výslovně
nezakazuje
primát práva nad státem, stát (respektive státní orgány) vázaný právem
přitom tvůrcem práva pomocí zákonů je stát, zákony (a ústavy) potom ztělesňují suverenitu
stát jako suverénní normotvůrce není formálně ničím vázán (žádnými pravidly, obyčeji které by měly vyšší právní sílu než
zákon a ústava) → proto se upřednostňuje interpretace vázanosti nikoli státu, ale státních orgánů