Přednášky Státověda

trestní (trestněprávní) 

  můžeme hovořit také o podřazenosti, ale není to ten útěk ke státu, k soudu, 

ale obvykle je to ex offo, účastník je podroben k přezkoumání, pokud zde 
došlo k porušení skutkové podstaty, soudy formulují otázku sankcí, účastníci si 
zde nejsou rovni 

o 

správní 

rozhodování o legalitě – zákonnosti, ale také o právnosti (o obecně závazných 

právních předpisech), zda orgány veřejné správy rozhodovaly správně

v podobě 

  neúplné jurisdikce 

o 

původně bylo soudnictví zaměřeno pouze na přezkum procesních 

otázek 

  úplné jurisdikce 

o 

pokud se zabývali i věcnou stránkou (rozhodnutí ve věci) – správní 

soudnictví úplné jurisdikce 

o 

podmínkou přezkoumání věcné stránky je především uplatnění 

původních námitek  

pojetí 

  funkční 

o 

jde nám o to, kdo činnost přezkoumávání právnosti a legality 

vykonává – soudní orgány, ale nemusí to být specializované orgány, 
zjišťují ho tedy orgány obecného soudnictví 

  organizační 

o 

správní soudy představují samostatné soudní orgány

o 

např. Německo

  průnik mezi funkčním a organizačním pojetím – Česká republika

o 

ústavní 

model

  Judicial Review: všeobecné/difúzní, incidentní ius 

o 

dotýká se veškeré činnosti orgánů veřejné moci, vždy pouze v rámci 

konkrétního případu

o 

může to posuzovat, kterýkoli soud – ale pouze v případě té konkrétní 

věci

  koncentrované, specializované ius 

o 

vypovídá pouze o tom orgánu státní moci (ČR Ústavní soud), který se 

zabývá kontrolou ústavnosti 

o 

ústavní soud je považován za negativního zákonodárce → pokud 

dojde k závěru, že je zákon protiústavní tak ho zruší a říká jak by měla 
vypadat nová právní úprava → zasahuje do věcného rámce činnosti 
parlamentu