čpd výcuc

- majetkové vztahy upraveny zákonným majetkovým společenstvím -> majetek nabytý během manželství společný (vyjma majetku získaného darem či děděním)

- dětí podléhaly moci rodičovské, na které se podíleli oba rodiče

• Zákon č. 94/1963 Sb. o rodině

- navazuje na úpravu z r. 1949

- 4 části – manželství, vztahy mezi rodiči a dětmi, výchova nezletilých dětí, výživné -> neupravoval majetkové vztahy mezi manželi (to bylo v občanovi)

- neužívalo se již „rodičovská moc“, ale práva a povinnosti rodičů k dětem

- při společenské kontrole výchov dětí výrazně posílena moc národních výborů

74. Formování pracovního práva, zákoník práce

- pracovněprávní ustanovení nezahrnuta do občana a tak zůstala značně roztříštěna, do pozadí ustupoval soukromoprávní charakter a převážily veřejnoprávní prvky

- mzdové otázky řešeny zákonem o státní mzdové politice z r. 1948, dle kterého výši mzdy vyměřovalo ministerstvo sociální péče

- úprava placené dovolené na zotavenou v zákoně z r. 1947 a pak 1957

- vedení podniků – zákon o bezpečnosti při práci (1951), dohled nad dodržováním Revoluční odborová hnutí

- k úpravě odpovědnosti za škodu došlo až 1958

- 1953 – zavedeno omezení volnosti zaměstnance při rozvazování pracovního poměru, výpověď ze strany zaměstnance nahradila dohoda o skončení pracovního poměru (potřebný i souhlas vedoucího pracovníka)

- zájmy zaměstnanců a účast na hromadné úpravě pracovních podmínek – úkolem závodních rad -> 1959 transformace na závodní výbory

Zákoník práce (1965):

- upravení vztahu pracovníka a jeho zaměstnavatele

- unifikace pracovněprávních předpisů -> univerzální předpis

- sjednávání pracovního poměru – druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce

- rozvázání prac. poměru možné ze zákonem stanovených důvodů či bez uvedení důvodu (pak se výpovědní lhůta prodlužovala na 6 měsíců) -> od 1969 možno i z politických důvodů

75. Zánik obchodního práva a jeho pozdější obnovení, hospodářské právo

- socialisticky orientované strany Národní fronty -> značné hospodářské změny:

• znárodňování – do státního vlastnictví přešly veškeré podniky zaměstnávající více než 20 osob, v 50 letech i živnosti (nuceni sdružit se do družstev/komunálních podniků)

- obchodní právo jako samostatné právní odvětví přestalo existovat s vydáním středního kodexu (1950) -> komise usoudily, že nemá být kodifikováno samostatně

- zánik většiny společností zřízených dle ustanovení obchodního práva

- postavení a.s. upravil zákon o akciových společnostech (1949) – již existující a.s. (vyjma těch působících v zahraničním obchodě) musely zažádat o státní povolení a schválení stanov a podléhaly státnímu dozoru (stát oprávněn je v krajním případě zrušit)