čpd výcuc

1. Periodizace dějin na území českých zemí od 9. stol. do roku 1848

- 830 – Velkomoravská říše -> zakladatelem Mojmír I.

- klíčový vztah s Franskou říší (té od r. 874 knížata platila mírový tribut)

- 863 – příchod Cyrila a Metoděje -> emancipace moravské církve r. 880 bulou papeže Jana VIII. Industriae tuae -> založení moravského arcibiskupství, potvrzení slovanské liturgie

- v čele panovník označovaný „kníže“

- říše silně centralizovaná

- poradní orgán: shromáždění velmožů

- systém hradní správy, v čele jednotlivých žup stál župan

- právní památky: Nomokánon, Zákon sjudnyj djudem

- zánik Velkomoravské říše nejspíš r. 906 v souvislosti s nájezdem Maďarů

Raně feudální přemyslovský stát (9.-11. stol.):

- 1. historicky doložený Přemyslovec: Bořivoj I., vznik státu spojován s Boleslavem I., největší rozvoj za vlády Břetislava I.

- podrobení ostatních kmenů expanzivní politikou

- feudální rozdrobenost, hierarchizace celé společnosti (učení o 3 řádech – šlechta, poddaní, duchovenstvo)

- celý systém správy se opíral o systém ozbrojených posádek + hradská správa

Období vrcholného feudalismu a počátky stavovského státu (12.-14. stol.):

- rozsáhlá kolonizace, rozvoj měst -> prohloubení diferenciace společnosti

- trvalý přechod části půdy do rukou soukromých osob (šlechticů) -> závislost poddaných žijících na půdě na těchto nových pánech

- lenní systém

- vznik další složky, která chce podíl na moci – měšťanstvo

- oslabení moci panovníka (13.stol.) -> zemský sněm jako vrcholný stavovský orgán

- Jan Lucemburský – inaugurační diplomy -> zakotvení privilegií šlechty

- partikularismus – právo zemské, městské, kanonické, horní + obyčejové právo

Doba husitská (15.stol.):

- důvody vypuknutí husitského hnutí: ekonomická krize, morová epidemie („černá smrt“), diferenciace společnosti, církev vlastnila třetinu půdy a její majetek se zvyšoval (odpustky)

- rozhodující složka: rytířstvo

- právo: Boží zákon (odvozený z Bible, nadřazený církevnímu i světskému právu), Žižkův vojenský řád (1423), Čtyři artikuly pražské (fundamentální články husitského hnutí – svobodné hlásání slova božího, přijímání pod obojí, zákaz světského panování církve, trestání hříchů ve všech stavech)

- kompaktáta = uznání nejzákladnějších husitských požadavků

- konec husitství po porážce v bitvě u Lipan a přijetí kompaktát jako zemského zákona

Období stavovské monarchie (16.stol.):

- Jagellonci, Habsburkové

- znovuupevnění feudalismu – rozhodujícím orgánem sněmy (zemské + generální), Vladislavské zřízení zemské (1500)

- nástup Habsburků na trůn (1526) – oslabování moci stavů na úkor panovníka

- šmalkadská válka -> 1. české stavovské povstání (potlačeno)